Řeka
na útěku, den 2. Někdy pomůžou i pošetilá gesta, jako odhození předmětů z minula...
» autorka: spare |
Řeka
Tajemná řeka,
vlní se a spěchá.
pokorně přicházím
Ta voda voní do daleka.
Smutně voní.
v dlaních svírám oběť pro ni
Můj starý blok.
těžkne mi krok
Kus života.
Torza slov a vět,
básně…pchá!
Nechci už zpět.
Bylo mi zle i krásně.
Světlo v slzách zhasne,
a jiné musím zažehnout.
nechávám ten sešit s řekou volně plout
Kolem břehů
z orobince třásně.
Hubičky ryb
kreslí kroužky.
Letecké zkoušky
mají vážky modravé.
Já řekla ANO,
a nesmím říci ne…
Tajemná řeka,
vlní se a spěchá.
pokorně přicházím
Ta voda voní do daleka.
Smutně voní.
v dlaních svírám oběť pro ni
Můj starý blok.
těžkne mi krok
Kus života.
Torza slov a vět,
básně…pchá!
Nechci už zpět.
Bylo mi zle i krásně.
Světlo v slzách zhasne,
a jiné musím zažehnout.
nechávám ten sešit s řekou volně plout
Kolem břehů
z orobince třásně.
Hubičky ryb
kreslí kroužky.
Letecké zkoušky
mají vážky modravé.
Já řekla ANO,
a nesmím říci ne…
» 23.08.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Cestou od řeky | Následující: Jak by se dalo...


