Zpátky
na útěku – návrat
» autorka: spare |
Stísněná,
jak pérko z hodin přesýpacích.
Změněná…?...
Snad
po kolejích sama sebe vracím.
Zpátky.
Zadními vrátky.
Svět nikdy nezdál se tak vratký.
Něco mi schází,
něco přebývá.
Světů je mnoho,
ne jen tři či dva…
A touha žít…je jediná.
jak pérko z hodin přesýpacích.
Změněná…?...
Snad
po kolejích sama sebe vracím.
Zpátky.
Zadními vrátky.
Svět nikdy nezdál se tak vratký.
Něco mi schází,
něco přebývá.
Světů je mnoho,
ne jen tři či dva…
A touha žít…je jediná.
» 25.08.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Na ostrůvku | Následující: Cestou od řeky