Příměří
čas se vleče...
» autorka: spare |
Za křehkého příměří
uplynulo pár dní.
Obě strany
ve střehu vyčkávají,
aby neviděly včas
chyby protivníka.
Z bitev se neutíká.
Někdy zradí vlastní pýcha.
Jindy je zbraní,
milé pousmání.
Často se kousnu
do jazyku
- chyba je dílem
okamžiku.
Koukám do světlíku,
světlých zítřků.
Věřím na rána,
válka není prohraná.
Třeba budeme
jen chvíli milí.
Malou nepatrnou chvíli,
cestou k cíli.
Ale zůstane v nás,
že jsme ,,byli“…
uplynulo pár dní.
Obě strany
ve střehu vyčkávají,
aby neviděly včas
chyby protivníka.
Z bitev se neutíká.
Někdy zradí vlastní pýcha.
Jindy je zbraní,
milé pousmání.
Často se kousnu
do jazyku
- chyba je dílem
okamžiku.
Koukám do světlíku,
světlých zítřků.
Věřím na rána,
válka není prohraná.
Třeba budeme
jen chvíli milí.
Malou nepatrnou chvíli,
cestou k cíli.
Ale zůstane v nás,
že jsme ,,byli“…
» 27.08.2008
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Potichounku | Následující: Náměsíčná


