Potichounku

tak mi právě je.
» autorka: spare
» archiv Básně / Ostatní
Potichounku
nenápadně
sama sobě
umírám...

Oči marně utírám.
Zlomky okamžiků
dávno nesbírám.
Víčka na slunci
přivírám.
Střípky
ze dna vybírám.
Ráda sním,
že vím.
Že vím, kudy kam.

Polehounku
neviděna
v sobě sama
zavržena...

dveře zavírám
» 28.08.2008
» komentářů: 0

Bez komentářů.
Předchozí: Všední | Následující: Příměří

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku