Pálím mosty

V pálení mostů
začínám být dobrá.

To se škrtne
prstem v krvi namočeným,
a co zdálo se,
že bylo,
to už není.

Ještě ale neumím:
postavit lávku
přes vlastní stín,
zahnat večerní splín,
zbavit se obrázků před očima,
přiznat si,
že jiná jsem…
a přece nebudu …jiná.

Drobné vrásky,
vzpomínky na tajné lásky…
okřiknu se,
když se zasním:
tak už dost !
Pochop, ženská,
začal čas na dospělost.