Tak už ví...

,,Tak už víš,
co je to bolest...

Tady,
za hrudní kostí,
uvnitř těla,
v srdci,
v duši...

To jsi chtěla...?“
Ptá se sama sebe,
a odpověď tuší.

Prosí nebe,
ať se smiluje,
neví co chce,
a čím je.

Očima putuje,
těká od bodu k bodu,
vzpomínky hledá,
brání se tomu.

Po cizích ulicích,
na sobě led a sníh.
Na sobě plamen
horké touhy.

jak by to byl jen den
nebo sen pouhý...