Ukrytý život

Ano.
Tak se asi cítím.

Vlastně nevím…vypila jsem tři skleničky vína… v rychlém sledu.

Je mi …bylo mi…zle.
Teď ten milounký etanol …delete…všeho.
Už není…zle.
Ale…dobře nepřišlo.

předtím

zavolala jsem své matce a nejlepší kamarádce…ale nemohla jsem jim vyprávět,
že se cítím jako krysa pošlá na dně stoky
…slyšel by mě syn…a tak jen banální: ,,jak se máš ?“

nepomohlo to

vykonala jsem všechny potřebné domácí práce…a nic… pocit uspokojeni…ten se nekonal

poslala jsem tři smsky a tři vzkazy…kouzelný počet z pohádek
ale ono NIC… nezabralo to

a tak tu teď sedím a poslouchám, co se dá…od Leonarda Cohena...píše tak skvělé básně

a tak nějak…
asi půjdu spát…a začnu znovu…už po tisící …doufat,
že v té samotě nejsem sama…

že stovky jiných teď tápou
hledají
potácí se
klesají
plazí se
a sténají…

a že ráno…snad…vyjde znovu slunce…

PS: a odpusťte ty výlevy…nešlo to jinak

.......................................................

ráno poté:

je líp...díky Vám všem