Deprese

Proč usídlil se ve mně škodolibý těžký duch,
co nedovolí otevřít mi chlopně srdce dokořán?¨
Proč náhlé těžký a zatuchlý je všude vzduch,
a hlavu v železném prstenu sevřenu teď mám?

Proč nemohu se zbavit toho ošklivého skřeta,
co sedí mi za krkem a vztekle šlehá bičem?
Proč osud výsměšně teď špatný los mi metá,
s odporným šklebem od štěstí zvoní klíčem?

Proč v jícnu mám jak v sopce před výbuchem,
hlas pevně spoutaný mám v železných okovech?
Proč život ztrácí se někde v mém hrdle suchém,
myšlenky se honí jako zimní vítr po hřbitovech?

Proč to tak dlouho trvá snad nikdy to neskončí,
co zlomilo se v složité stavbě zkrouceného ega?
Proč cosi selhává v prostoru co mám za obočím,
že nevím už kde alfa sídlí a cítím se jak omega?