Na mostě

Slunce, blankyt
a labutí peří,
5…6…10 vteřin,
co věčnost měří,
než skočí a padne
do ledových peřin
bezčasí…

Nádherné počasí,
co lidem se líbí.
Ledové rty,
jež nikdo nepolíbí,
hořkost a smutek
za minulé chyby.
kdyby…

Kdyby a jak…
stopy na řasách,
v podobě perel,
na horkém čele
chladný pot.

Tisíce neděl,
stovky not
hraných falešně,
bez chuti na třešně,
chuti do života,
děravá srdce hmota
bez ceny.

střih !

Zázrak proměny.

Ke dnu jdou kameny
bolavění,
toho, co bolelo,
a dnes není.
Svítá ti naděje
rozednění.

Neskákej !