Země Nezemě

Má touha už má jméno:
stesk po ZEMI NEZEMI …

Sražena sténám:
kouzlo, prosím,
vrať se mi !

Než den se schýlí,
výprodej bez ceny,
možná se mýlím,
dveře jsou zamčeny.

Tak do nich kopu.
Nejsem už poupě,
postrádám botu.
Skulinou v plotu,
vypadám hloupě.

Tak tedy po chodníku…
Jsem slušná osoba,
mám svoji pýchu.
Kouzlo je pryč,
a nemám dýku,
není to náhoda.

Cože ?
Že řekla jsem:
ZEMĚ NEZEMĚ ?
No, to je k smíchu.
Přece…znáte mě.