Mnohá

čaj
na lžičce rozpálené,
krvavá rána
u temene

hráz rybníka,
plná bezhlavých
stromů

kočka,
co utíká,
a vrací se domů

je sodovkou
bez bublin,
komikem
zn.Splín

mnohá i jediná,
radostně proklíná to,
čím se stala

žena
ta
milovaná…obávaná…proklínaná