Strženi...
spolu.
» autorka: spare |
Bez míry ponořena
v oceánu tvého talentu laskat,
klesla bych hloub,
ale není kam.
Čas zastavil se
v hodinkách mých úst
na cifře – ještě, prosím…
Plna vlahého deště,
který nosím,
snáším se na tvé přání
všude,
kde je poušť.
A má touha
minulá,
stisknout spoušť,
se minula.
Každá nová vlna
slasti
…strženi sebou
do propasti
za bod hoření.
Vůně tvého já
mě uvedla
do stavu stáze,
než prolomí se hráze…
a pohltí nás
temně zlatý proud.
v oceánu tvého talentu laskat,
klesla bych hloub,
ale není kam.
Čas zastavil se
v hodinkách mých úst
na cifře – ještě, prosím…
Plna vlahého deště,
který nosím,
snáším se na tvé přání
všude,
kde je poušť.
A má touha
minulá,
stisknout spoušť,
se minula.
Každá nová vlna
slasti
…strženi sebou
do propasti
za bod hoření.
Vůně tvého já
mě uvedla
do stavu stáze,
než prolomí se hráze…
a pohltí nás
temně zlatý proud.
» 17.03.2009
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Se lžící napůl cesty | Následující: Bez