Po skobě

nechci být vlezlý...

ta skoba ve zdi,
však drží jak pohanská víra

na ,,už není“ se ale neumírá

zbyla nepatrná díra,
hlt sádry ji spraví

hlavně...zdraví !

.......................

tak pohodit hlavou,
co nemám ji plavou,
a pokračovat

vždyť slova jsou slova:

i ta často hladí
dráždí
svádí,
a žena chce chvějíce
za svitu měsíce
poslouchat
něžné klamy

......................
a já ?
já jsem tady

dávám ti cit
právě teď
smíme snít
být

spolu s verši
...sami