Tuhle po ránu
...anonymně.
» autorka: spare |
Popadla jsem bubínek z našich Bylo,
a tuhle nad ránem jsem na něj zkusila hrát.
Byl to jen nesmělý pokus.
Konečky prstů se snažily, seč mohly,
aby zůstaly v anonymitě.
Ale mé druhé Já –
Bušilo do Minula,
pot se mu perlil na čele,
ba i okno dokořán otevřelo,
marně doufajíc ve skrytu.
Jenže vůle měla navrch,
a tak jsi nezaslechl
ani notu z mého smutku.
Přesně tak,
jak jsem si to přála.
a tuhle nad ránem jsem na něj zkusila hrát.
Byl to jen nesmělý pokus.
Konečky prstů se snažily, seč mohly,
aby zůstaly v anonymitě.
Ale mé druhé Já –
Bušilo do Minula,
pot se mu perlil na čele,
ba i okno dokořán otevřelo,
marně doufajíc ve skrytu.
Jenže vůle měla navrch,
a tak jsi nezaslechl
ani notu z mého smutku.
Přesně tak,
jak jsem si to přála.
» 24.02.2011
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: Figurka | Následující: Přesto se domnívám...