Štěstí

střelkyně1:
jsem myslela,že všichni chlapi jsou tvrdí a né citliví na podzim...ale krásně jsi to vystihl..o))

Bambulka:
... štěstí, že prý je muška zlatá ...
...ale kdepak, podle Tebe je to naopak ... jemně tkáš pavučinu ... vystihl jsi, jak křehká linka je mezi štěstím a tím druhým, co má tisíce podob a jemuž dáváme plno roztodivných jmen ... ... krásně pozdně letní .../safra, už tady mám nějak moc slov, ale na začátku podzimu mi to nějak mluví ))/

Květka Š.:
to je moc hezky napsané..ST!

Romana Šamanka:
jééé mňulinkáá
smíchem cinká
se zvonečky
konvalinka

spare:
Signál vede linka stříbrného drátku/
/večer ráno večer/
/cesta ze začátků/
ST*

Mbonita:
duše chlapa je křehká ..vím to:-)
ST

ivkaja:
nádherně jsi to vystihl, opravdu překrásně!!!

labuť:
Štěstí je jako včelka, opiluje duši tam, kde chce...

Siorak:
No, někdy mi připadne jako ty mouchy z hostince u Palivce. A já sám sobě jako císař pán.

M.arek:
netuším, jestli mají chlapi křehké duše,ale vím, že básnička je moc hezká, mám rád Tvé verše

Viktorie Zvalová:
Moc pěkně popsané.

modrá...:
..když máš to štěstí,tak štěstí uvidíš...