bronz se trvanlivější míň...

Přicházela
v přízračném odpoledním vzduchu
viděná i neviděná
ve slunečním oparu
jen tušená
a já cítil
jako bych svým zjevem
kradl její přirozenost
 
podívala se na mě
se stejnou mystickou intenzitou
jako Bernadetta v Lurdech
a na tričku měla napsáno
na Ráji se mi líbí klima
na Pekle společnost
 
v tu chvíli jsem vypadal jako někdo
kdo si musí zapamatovat
něco zásadního pro osud lidstva
ale bohužel to mi právě uniká
já já já…

zatím správně
pak je ty on my
klidně můžete pokračovat
utrousila s úsměvem
 
jako bychom se našli
nemuseli jsme si nic dokazovat
jako pyšní pávi
nemuseli jsme pózovat
poznali jsme se
a nic po sobě nechtěli
naše samoty nám byly silou
téměř mlčky se studem
dobroty srdce
 
a někde blizoučko
na vulkanickém útesu
co se zdá ještě teplý
se tyčí skála
tuhnoucí telurická masa
která si ze zad setřásá hlínu
zahleděná
do stárnoucího slunce