Woo-doo (s vlastním já)

Nezbytné věci, džíp a já,
silnici kola krájí.
Kolem se otevírá nám,
kraj nesplněných přání.

Tam ke hvězdám bývám blíž´,
menší je přízemní tíž´.
Tam prst nasliním a vím,
kam štěstí fouká.

Pustina, prostor, čas a déšť,
nekonečný vzduch dýchám.
Na střeše světa ohněm křest,
tím, který sám rozdmýchám.

Tam ke hvězdám bývám blíž…

Sám,
woo-doo kouzla znám.
Sebe jsem bál se_když zraňoval jsem,
neznaje vlastní já.

Teď mizím v dálce_vždy, když mi zdá se,
že to zas nejsem já.
Nic není zdarma_vrací se karma,
když neznáš vlastní já.

Tam ke hvězdám bývám blíž…