Scéna z Trainspottingu / Feťácká / Recidiva

Poslední 3 fragmenty ze zamyšlené feťácké knížky, co sem nahodím a radši všechny tři naráz. Je to psáno přímo na drogách volnou formou a nejspíš to ani do finální verze knihy nedám, je to značně psychotropní i na mě v současnosti. Je to dost vulgární a divné, upozorňuji předem! Inspirace Burroughsem značná. Spíše experiment vedoucí do slepé uličky.
» autor: Alexandr Rakita
Scéna z Trainspottingu:

Hlad během středeční dyforie zavlažené kapkami deště
Objednej si pizzu Postav dům Najdi si holku Založ rodinu Ploď děti Kup si televizi, kabelku, dovolenou Plať nájem rekonstrukce bytu Navštěvuj o svátcích rodiče Měj dobrý prospěch Neulejvej se v práci Přines výplatu Pořiď si hypotéku Auto na splátky benzín jídlo na každý den Diskutuj o současných problémech Pij kávu v kavárnách Zuj si boty Prostuduj si manuál
Krupobití skleněnými žvásty hypnotizují mojí karmu během stmívání
Čas se cyklicky opakuje Deja vu Mraky ubíhají rychle Místnost se zcvrkává do velikosti bedýnky Kroky Záblesk z pohledu Boží perspektivy Kulometná palba myšlenek Změna účesu Konverzace s bezdomovcem o víně Šlupky od jehel Energie Empatie Euforie Bezesná nálož hoven První LSD Spánek na schodech Kamufláž kruhy pod očima Zrod v lůně dělohy Orál během bezstarostné jízdy autem 160 km/h Válečky a sandále Bolest Autonehoda Dluhy Toxická chřipka Absence Morfea Věčnost Labyrint Proces nechuti První terapie Farmaceutické poklady Zelenina Spánek a další delší spánek Špatná hygiena Zarostlost Opičí stádium Plácající se ryba na suchu
Odpuštění za hříchy civilizace proběhlo pod lékařským dohledem
Kámen prcá cihlu Slunovrat Oběšenec v památce UNESCO historická posloupnost Najdi myš na zdi Vylez na kopec Hezké zvyky Masáž Tří vteřinová sprcha po večerce Úklid hajzlu přede všemi zúčastněnými Scénka z divadla v divné transsexuální náladě Ranní rozcvičky Turecká káva Metry a kilometry Kupole Zdraví v neviditelném poli Fotky z mládí Toxi kecy o půlnoci a Kalhotky válející se pod valandou Osmihodinová šichta
Bez rozmyslu se vracím na konec začátku mého probuzení
.

Feťácká

Spisovatelé pláčou jako malé černé kočky. Kovové obojky jim povolují jeden nádech za minutu. Dusí se svou grafomanií, píšou o tom jak píšou. Oplzlé staré dámy s deštníky sledují lůno zla ukryté v televizi. Periskop číhá z rozepnutého poklopce. Hierarchie stromové říše se rozpadá, sloni umírají. V tom všem zmatku se dějí oplzlé věci. Mladá samice, permanentní šlapka co se nestydí vysedává u benzínové pumpy s velmi starým klientem. Srkají kávu a baví se o cigaretách. On si lebedí v její mlaďoučké nerozvážnosti. On nikdy nešlapal, prodává svoje orgány do pomalého rituálu zbláznění. Až to příjde, budeme to vědět. Drogová hantýrka roste, slang překupníků je plný všemožného a feťák se v tom ztrácí. Dýmka s crackem je na zemi, leží a ztrácí svůj lesk. Kokainová exploze o půlnoci na diskotéce. Chtěl jsem tu holku sjet, přiznávám to, ale nedošlo k tomu. Opila se, nechala si cálnout pití a vykousla mě. Uprostřed parketu šňupeme, uprostřed parketu se milujeme jako dravci. Sosání na krabičce od Marlborek. Ohmatal sem jí kozičky a prdelku. Šťavnatá malá dámička. Spoustu feťáků je uvězněna ve své drogové realitě. Kašlou a prožívají náhlé bludy. Jdou po nich, odposlechový operátor si zapaluje cigaretu. „Máme ho, máme ho. Prej koupil 30 géček trávy, pořádně mu to vohulíme.“ Sadističtí učitelé dějepisu dělají bachaře na dvě směny. Jejich lupenka prorůstá až do morku kostí. Není naděje, že zůstane alespoň jeden, aby o tom mohl vyprávět. Všichni chcípáme jak mouchy. Někdo na začátku provedl zločin. Rituální vražda jehněte ve jménu boha Nilu, Tigrisu a syfilisu. Žlutá omáčka plná suti a chcanek. Pamatuji si zrození před zrozením, vyděsila mě představa další etapy. Mezi moje nejstarší vzpomínky patří pocit bezpečí. Kdo mi ho vzal a znásilnil? Moje plíce už nestačí na ten kopec, běžte si sami, děcka.
Přiběhl za svým kamarádem s krabicí. Otevřel krabici a v ní ležel dort. „Všechno nejlepší!“ zařval a probodl oslavence. „Jéjda, to je krve, to bych do tebe neřek. Asi si papal hodně zeleniny.“ Svět je krutý. Sadističtí masoví vrazi, spontání samovznícení a regulační poplatky. Koho teď zajímá válka, když je na obzoru úplný konec? Prachy, prachy, prachy. Dav povstalců přivádí před sebe nahé muže, co mají svázané ruce. Nejdříve provedou jakýsi proslov, potom je poplivají a uřezávají jim penisy velkou rezavou mačetou. „Měl jsi hrát s námi, sousede.“ Otevřené dveře vždycky lákají návštěvy. Ojediněle jsou dopravovány i žirafy ze zahraničí. Albánci provozují pizzérii a vyprávějí mladým rusům jak se pašoval dřív herák. „Joo, tehdy byl v každé hospodě nějakej arab s pytlem kedry a když si řek, dal ti ji.“ Kurvajakžesetojmenoval? Jonáš. Jednou seděl ve svém bytě, když se znenadání objevila uprostřed místnosti mrtvola. Z jejího hrudního koše vylezla velká chobotnice a oslintala mu celej barák. Ta popelnice před mým oknem je mnohem blíž než před půl hodinou. Pořád jí někdo posouvá. Chci to prozkoumat. Strávil 8 hodin civěním do dveřního kukátka. Měl z toho mozol kolem oka, ale jinak je normální. Blesk a najednou jsi úplně jinde. Nepamatuješ si nic, jak jsi se sem dostal, kdo tě poslal a co po tobě všichni chtějí. Hraje se fotbal. Ne, nemůžeš se připojit, jsi na dojezdu, zapomněl si? Nenech se vyčerpat. Mohlo by ti být blivno. Snaž se příliš nekousat a strav ten čas nějak příjemně. Toxické řeči.

Recidiva

Počínaje dnešním dnem se zakazuje používání veřejných záchodů kvůli velké potřebě na všech školách a restauracích v zájmu ochrany státního bezpečí a zabránění rozšíření infekce. Na místě vznikla panika a smíšené reakce místních. „Co si počnu? Ihned jdu vyhodit velikého bobana za nás za všechny.“, „Neděsí mě to. Nesežeru jim nějakou pohádku o inkvizici.“.
„Pokaždé sebou nosím lopatu, pokud potřebuji na velkou, odběhnu si do džungle a vykadím se tam do jamky. Potom jí zahrabu.“ řekl Rob a krknul si.
Adolescenti kouřící Sparty stojí o sedmé ráno na boku dlouhých zahradnických kolonii, usrkávají Kolu a šňupou krystaly ze zrcátka, načež projde kolem Stará bába s trofejemi za cyklistiku z léta páně 1973 a popřeje jim dobrou chuť. Kluci vydělávají prodejem kreatinu dealerům oblíbených nelegálních drog, kteří to sypou do příměsi metamfetaminu, která vydělá více peněz. Znáte to, více jídla, méně živin nepřinese kalorie jen tak. Člověk si to musí vypotit.
„Dost paběrkování, najděte mi dva ty nejtlustší hochy, oblečte je do záclon a předveďte to panu prezidentovi jako moje pozvání na hostinu.“ „Ano, pane!“ potvrdí svojí úlohu trochu jednodušší otrok Kobo a ihned běží do drogerie koupit tucet aspirinů a pracího prášku, kterým uhostí předsedu výboru pro MSK – Mezinárodní Smlouva proti Kriminalitě. V zájmech ochrany míru a lidských státních svobod provedeme čistku nepřizpůsobivých lidí. Zlikvidujeme liliputány v tramtárii, čaroděje z Kavkazu a pramáti všech teroristů, Šeherezádu. Vzkaz byl odeslán, možná se vzdají. Pokud ano, prožijí největší slast všech utrpení lidí, kteří prošli mučením. Budou jim sundány kalhoty a jejich zadky se stanou vzpěrou pro mléčný klystýr. Všechno se to natočí na kameru a prodá za 10 000 na ulici jako prvotřídní fetish péčko.
„Kámo, nevím, nic mě neomámilo, nemáš nějaký prášky?“ „Ale ano, ty moje malá fešando, rozepni si blůzičku a dám ti dva Metadony.“ „Hmm, tak jo. Stejně to na mě nikdo nepozná.“ „To ne, hlupáčku, smrdíš jako jarní popelníček.“
Rob si pokouří z dýmky a vyfoukne kouř. „Uuuuf. To je žrádlo“ zakašle si a uvědomí si, že je to více než 18 měsíců co si nedal šluka, ani nic jiného. Sní svůj párek a prožije výlet do Prahy, o několik dnů později. U večerní cigarety podumá o té holčině, co ho tak vábí a poprosí pána snů aby ho pohodlně uložil do nočního kóma. Ostuda je šat nového milénia a všechna čest plánům,
které se nezhatily po rozepnutí poklopce ...

Droga a návyk na ní vezmou všechno přebytečné co člověk ukrývá a zbaví mrtvé váhy, až jste osekaní pouze na to, co vás tvoří vámi. „Miláčku, honem sem přijď, chystám se vyprdnout obří hovínko, tak mi ho šoupni do zadku a udělej mi masáž.“ „Jasně, Lásko“ zakřikl Marek, přiběhl k Rebece a provedl na ní anální soulož. „Ach, och, ty můj nezbedo.“ Potom si oba šlehli subutex.
Farář posvětil novou dálnici na sever a načež jeho vlasy vzplály. Oheň se rozšířil přes nejbližší pole až k lesní školce a propukl ve všespalující žáhu, která se ukojí pouze smutkem dětských slz. Podíval se na to, chytil slinu, začal sbírat dřevo a přihazoval.
Zapálil si marihuanový joint, šel s padesátkou na gamble do sportovní herny a prohrál. Znovu udělal to samé. Načež se zamyslel a vyřkl na nejbližší osobu „ Páni, dneska je počasí fakt na prd, že?“ V tu ránu na něj padlo okno. Co dělal další dva dny si nepamatoval. Věděl, že je na tom přibližně stejně jako před rokem, kdy byl pořád ještě závislý na kanabinoidech, hráčství a lécích. Průběžně pil alkohol a vysedával po hospodách. Ještě předtím seknul se všemi druhy takzvaných „tvrdých drog“ v čele s metamfetaminem, kokainem a LSD. Překonal primární závislosti na určitý několika měsíční moment. Analyzoval data v přetaveném počítači. Spánek, jídlo, práci nahradil léky které mu předepisovala Dr. Janová v institutu pro léčbu psycho-sociálních závislostí. Jeho schopnost flirtovat, balit ženy, či projevovat vůli a úsilí na získání potencionální samičí přítelkyně klesly na bod nezájmu. Chutě na jídlo ztratil, stejně jako čich ze starého dobrého šňupání. Hubl několikrát ročně a nabíral z toho, co jedl, když byl střízlivý. Přestal se s kýmkoli stýkat, přejmenoval se na Boba. Dříve byl slibným atletem, nyní ležel a detoxikoval se ze svých stavů. Noční můry nemizely, deprese pokračovaly ve frustrující spirále. Nikdo mu nepřinesl nic k pití. Neměl komu psát. Ukájel se někdy i šestnáctkrát denně ruční masturbací. Projevoval zájem o mapy a televizi. K Vánocům měl vločky s mlékem. Začal vydělávat peníze usilovnou prací u Miky Dýho. Čistil toaletní roury a kouřil šalvěj. Zavíral se ve své místnosti kde dlouho kreslil obrazy čiré banality. Byl nervózní z nedostatku spánku vlivem manických večerů plných deziluze. Dvě strany mince, misky vah se převážili. Proč to dělat zase? Znovu panikařit nad rozlitou sklenicí? Ne! Chytnout tu couru opičáckou pod krkem a vyždímat s ní podlahu své zasviněné mysli. Každý kout ječí, ale venku, kde sídlí uši, na to nikdo nedává pozor. Vlivem špatné poezie končí mnoho lidí v blázincích, kde je navštěvují jejich unavení příbuzní. To monstrum zvané MY v nás budí posměch vůči vesmíru, ale ne každý je tak velký jak by si přál. Kručení v žaludku je určitým způsobem přežití dnešních dní. Každý si vezme sousto a podělí se s kolegou tolueňákem. Bob si sednul vedle něj a začal se smát jeho jednoduchosti. „Toluen je pěkná sračka, že mladej?“ zvedl svůj výstražný tón, jako pan doktor a rozpálil ohňostroj.
Rozbil sklenici s mlekém, které si vzal do přilití do kafe. Zamyslel se a než to uklidil napadlo ho jít ven se projít. Šel vstříc městu. Čekal na semaforu a uviděl známého jak kouří cigaretu. Pozdravili se a začali si povídat. „Ti učitelé jsou od rána jak na střídačce co?“ „To jo. A co ty kocoure, sbalis tu ošklivou kost cos jí chtěl oject jak tu fenu?“ „To si piš, mám jí ve svém telefonním seznamu.“
Opilý ředitel kymácející se ulicí. U hrobů si povídají kloučci o tom, kde sehnat mariánku. Mladý pár lesbiček se řídí jen svým instinktem, jdou nakupovat. Pěkně vystužený kevlar ve vojákově rozkroku prokáže užitečnost, když mu zachrání levou kouli. Spoustu experimentů je ve filmech a kuřecím mase. Pěkně nám ty slepičky dopují což? Steroidy a spoustu vitamínů.
Proběhla letmá konverzace a dal si mobil do kapsy. Popošli pár uliček dál a začoudili si trávu. Pěkný zelený voňavý skéro. A tak večer šel dál a dohulovaly se zbytky ze známého kognitivně komunitního prostředí. 6 strajků mi fakt dát nejde káámo .. Začněte psát sekretářko..

„Nasrat na hlavy všech poetů, tohle se nedá hrát. Skutečná bolest je uvnitř buněk, atomů a všech těch energií kolujících hororovým vesmírem. No řekněte, není to děsivé, ztratit se ve vesmíru? To radši smrt! Brzo bude mezi mládeží IN hrát ruskou ruletu, protože pravda je taková, že 80% města je chudá a to děti vidí. Peníze se přeceňují médiemi, slávou, auty a pozlátkem skutečného materiálního světa, na který si nemůžeme šáhnout. Pokaždé když vytáhnu penis z kalhot, říkám si, tak jo, provedem tu malou sprostou věc. Přesto není nic vlhké jaké se zdá. Barvy mění šeď na duhu a spoustu zvracení se schovává v kanálech. Chystá se to vybuchnout jako velká toxická bouře. Řekněte mi o někom, kdo tady z nás nehulí trávu. Kolik jich je? Kde jsou? Všichni hulíme, protože sme všichni v kontaktu a jsou náš miliony. Miliardy planet, neuronů. Věda se dostala do všeho. Možná je to moc mechanický. Super extra labužnický výlet do exkluzivního času špinavých myslí a nemytých prdelí. Je tohle dílo? Není. Zdaleka to není to, co sem si přál. Přesto sním dál. Třeba prorazím jako publicista hip hopových alb, recenzent zvuku, kouřící doutník, abstinující od všeho a se spoustou cédeček z dřívějška. Kolik sem vyhulil, tolik sem obětoval všemu jinému. Rovnováhu naruší váha kouře, zátěž plicního systému, konkrétní zkreslení očních víček, kolísavý tep, pocit úlevy a hladu. Neustálý hlad. Abstinenční příznaky se ztrácí v chuti na psychické uspokojení na dopaminu zaháknutým mozečku, který sdílíme se svým tělem. Stále je mnoho pochybností o tom, co vede člověka, aby si vzal drogu. Pokaždé je to něco trochu jiného a trochu stejné. Každá droga má podobnost v něčem jiném z chemie. Všechno je z chemie. Bohužel to člověk ví a močí na svojí slávu. Kdo navštívil Babylon, už nechtěl zpět. Tolik památek a cukrovinek. Zde je všechno o drogách pane. 9 000 lidí v jednom městečku žijí, berou lékářský heroin, nechávají si dovážel speed a jehly po kamionech. Žijí z pěnez homosexuální prostituce a říkají recept na výrobu metamfetaminu za šuk. Střelba je nutností k zastavení pochybností. Snaží se o tom rapovat a žít životy těch druhých předešlých rapperů této nebo jiné země. USA je nejvíc. Pořád bude. Kapitalismus nás přesvědčil o svých kvalitách. Filmy, stanice, rádia, ledničky, to všechno zapadá. Nehulil jsem osm měsíců, dal jsem si špeka před dvěmi měsíci a jedu recidivu. Dneska jsem potkal chlápka, co vypadal jako můj známej a shodou okolností byli oba ze stejného města. Kačer Donald. Zeptal jsem se jestli ho zná a on, že jo, oba seděli ve stejném místě. Pecka, i to se stává dobrým lidem. Všichni na něco umíme, kytary a bonga, jointy a cíga.. Každý si sem tam zapálí, nebo šlehne něco drsnějšího. O tom všem se nikomu nikdy nesnilo a přesto to tady straší. Je tu drogový problém. Všude. Ve světe. A není to jen o těch drogách. Měl jsem lásku k drogám, seknul jsem (poprvé) s některými závislostmi abych znovu skočil do travky. Jinak negamblím (zahrál sem si a prohrál) a nepiju alkohol. Vůbec mi nechybí po 6 letech příležitostné konzumace. Vyhýbám se piku, koksu, heru, halucinogenům a beru antidepresiva. Chci opět přestal s recidivou na trávě a nechat toho ještě v únoru. Recidiva je podle doktorů (píšou o tom až na konci v knížce) toto: „návrat k (zne)užívání drog. Může vést k užívání ve stejné nebo větší frekvenci jako před tím.“ Znamená to návrat k návykovému chování po určitem čase abstinence delší než 24 hodin. Mojí primární závislostí byly kanabinoidy. Podle mě existuje i závislost na pornu (na hraní, na režii, na dívání se). S tím také občas bojuji. Ten chlap byl už v inkubátoru velikým masturbátorem. K trvalé úplné abstinenci je dlouhá cesta a vede přes pár uklouznutí. Já si dovolil celkem vlhký pád do vody za trochou trávy ale OCBčka docházejí a mě čas tentokrát nekryje záda. Jsem na to už moc dospělej a kluci jsou ještě mladí. Dostanu se do toho, protože jsem hrdina tohohle psaní. Uvidíte příště jak se budu chválit. Mým spouštěčem je tohle město a mojí ochranou je gamma kondom. Pustit si horrorek a spát pod reflektory hvězd na jiné planetě. Jak krásná halucinace.“
Tipů: 2
» 29.01.22
» komentářů: 0
» čteno: 138(1)
» posláno: 0


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Nasypali mi něco do pití | Následující: Malé věci

© 2011 - 2023 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.