Kantorské elegie V - Po dvaceti letech

Sraz po 20 letech... zrovna včera. Trochu neučesané, protože tam ani zdaleka není všechno :-)
» autor: Paulmatthiole
To si tak před pár dny sedím u stolu a pod osvětlenou lupou vyleptávám zředěným roztokem kyseliny solné kalcit obklopující krystaly milleritu, když mi zadrnčení mobilu oznámí příchod zprávy. Je v ní pozvánka od mé bývalé žákyně na sraz třídy po 20 letech. No, je jasné, že ten vzorek hned nedotáhnu, jelikož se mi myšlenky začínají ubírat dočista jiným směrem.

20 let. Pozoruhodná hromádka času. Je čas otevřít pár krabic pokrytých solidní vrstvičkou prachu a probrat se fotografiemi z těch dob. Vzpomínky dávno zasunuté do nějaké té spodní přihrádky mozkové tkáně vyskočí, jako by to bylo včera. Jo, to byly časy, kdy škola byla ještě školou a ne cirkusem, jako je tomu dneska, a ta třída, co jsem ji drtil matikou, fyzikou a chemií, stála za to.

Ne snad proto, že by to všem šlo nebo to všechny bavilo, to by bylo na běžnou základní školu dost zvláštní. Ale tak nějak lidsky – a to je asi pravý čas, abych jednou jedinkrát poděkoval MŠMT za to, že právě v tom čase poprvé zavedlo 9. ročník a namísto jednoho roku mi bylo dopřáno s touhle partou lidí pracovat roky dva.

Jasně, našla se tam skupinka kluků, se kterými jsme se zakousli do chemie, docela fest – kabinet byl díky přísunu z chemiček od známých zásoben chemikáliemi a vybavením na úrovni, kterou mohla leckterá škola vyššího stupně jen závidět, a pokusy se jely, kdy to šlo, leckdy i přes noc v sobotu a neděli. A za tenhle extra bonus jsem vděčný, protože to člověka tak nějak naplní i po té odborné stránce.

Vzpomínky na všechny ty blbiny, co se člověk nadělal, jako třeba tehdy, když jsme ověřovali experiment z knihy J. Herriota s jodem a terpentýnem, jehož výsledkem byl pozoruhodně velký hnědý kruh na stropě učebny chemie, grilovali kuřata na čarodějnice a byli doslova přežraní, a spousty a spousty dalších, které nemá cenu rozebírat, protože by to bylo nadlouho a nechtěl bych vynechat ani jeden z těch okamžiků.

Při pohledu na ty fotky si kromě času uvědomím ještě jednu do očí bijící fyzikální veličinu, a to sice vlastní hmotnost, která, jak to jen decentně říci, poněkud stoupla, ale pořád se díky Karate-do drží v intervalu „docenta“. Má vlastní figura na těch fotkách je mi povědomá i cizí zároveň, jako bych tehdy držel nějakou hladovku nebo co… a ty děti, to už budou dneska tátové a mámy od rodin. Mezi dětmi se možná nestárne, ale jen do chvíle, kdy dojde na nějakou takovouhle akci, to potom člověku dojde dost věcí…

Kantor asi nikdy nemá tu „zpětnou vazbu“ ve chvíli, kdy by ji tak nějak nejvíc potřeboval; děti to docení až o dost později, když už kantor není kantorem a žáci nejsou žáky v tom pravém slova smyslu, ale i tak je to svým způsobem projev čehosi pozitivního, co se neodvažuji jakkoliv pojmenovat. Na ty mizerné kantory si člověk asi nevzpomene, a když, tak je nejspíš nebude zvát na sraz, ani ze zdvořilosti. V některých směrech se to dětské černobílé vidění moc nemění.

Účast na srazu jsem samozřejmě potvrdil a byla to jedna z těch chvil, kdy jako kantor a člověk vidím, že moje práce a práce dětí měla nějaký smysl. Pro obě strany. Učili jsme se navzájem a já se nebojím svým bývalým žákům poděkovat.
» 20.05.17
» komentářů: 6
» čteno: 935(13)
» posláno: 0


» 20.05.2017 - 10:20
ST
» 20.05.2017 - 13:29
:-)
» 20.05.2017 - 16:28
Ty jsi na tom srazu snad učesaný byl... ;-)
» 20.05.2017 - 21:04
učitel ........ se pozná se zpožděním 30 let
zda-li se to sám o sobě dozví, těžko říct
ST všem učitelům
» 20.05.2017 - 22:32
jsem chtěl dát tip a nemůžu. :)
Jsem netušil, že jsi dělal učitele.
Zajímavý. Pohled zpět je asi vždycky zvláštní. My jsme měli sraz 10 let od gymplu a ještě mi to tak daleko psychologicky nepřišlo. Ale doba už docela je. Uvidíme, co budu říkat za dalších deset let.
» 21.05.2017 - 05:46
ewon: Od dob, kdy se tu na to téma hlasovalo v anketě, je mám u svých výtvorů zakázané, protože jsem hlasoval proti :-)

Tyhle srazy vidíš asi jinak, když se setkáš se spolužáky po 10 letech, a jinak z pozice kantora. Občas to bývá i trochu úsměvná záležitost :-)

Jinak, bylo to jen jedno z mých zaměstnání - přesto si myslím, že mohu směle porovnávat to, co bylo, s tím, co je dnes (a spokojeně se děsit budoucnosti). Mezi kantory jsem našel pár lidí opravdu s velkým K, před nimiž s úctou smekám, ale bohužel těch, co by zasloužili pár facek (ať už byl ten důvod profesní nebo morální) bylo o dost víc. Je to na knihu, komentář by to těžko pojmul... ostatně, zrovna na tom pracuji.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
online
gabkin [1]
nováčci
Milena S.
narozeniny
Liv [7], Venuše [5], vilipetr [2]


© 2011 - 2019 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Ty nejlepší útržky z každodenního, místy bláznivého, života.