j.c.:
nerosvěcuj ten lustr...
bez jeho odrazu
nebude báseň usmíření
...nebude jí třeba...
) J.C.s

G.P.:
Ty jsi včera myla okna?

Cecilka:
Zapal svíčky...
roztančí se,
prohřejí
a..
uvidí se... ;o))

Alci:
.. svítá ... tak hezké dobré jitro ... )

Hannažka:
Ahoj Levandulko! Dneska je mi mnohem, mnohem líp. Vyspinkala jsem se a i když je dneska ubrečený ráno, tak se cítím nabitá energoškou... děkuju, že na mně myslíš... děkuju moc! Já na Vás taky myslím (Ty, Lucinka, G.P. )

smudlinek:
Velice se mi to nráviť sa. Velice.

melebele:
Píšeš moc hezky. Vkládáš do svých básní zajímavé metafory. Líbí.

Konec konců:
Zlaté vlákno slunce .... moc hezké. Já bych raději paprsky, trochu na zahřátí.

černočerný:
zanechává stopy vypsaného rukopisu. Chtěl bych se do těch modro-šedých očí podívat.

Bajík:
Nejdříve se člověk musí smířit sám se sebou... Píšeš úchvatně.