smudlinek:
Báječný zážitek. Opět skvěle podaný.
Skoro mě to donutilo jet metrem domů. S k o r o.

Marcella:
... dostala jsi mě Levandulko
... odpoutávám promarněné
... všechny své chvíle ... a postavím tu metro

j.c.:
kárat pod perutí lásky..
jen málo kdo zná to kouzlo
pohladit i s přísnou tváří,
pravdu sdělit bez přetvářky
a slovo zlé by nevyklouzlo
k dítěti s nevinnou tváří
**J.C.s

Siorak:
Hodně pěkné. Jen:
Někdy je dobře i naplácat na zadek. Mírná traumata otužují.

JardaCH:
... viděl bych to spíš na povídku ...

G.P.:
Hele, nemoh’ by se ten rošťák v noci docela normálně počurávat??? pomočování...chmmm

Zamilovaná do nezamilované doby:
... taky bych byla pro počůrávaní

Levandule:
Ukecali jste mě – máte tam počůrávání ;-D
Jaroušku, myslela jsem si to... ale nestíhám ani ty básně přepisovat do počítače... a chtěla jsem zachytit ten okamžik...

isisleo:
..toto dílko pěkně pohladilo.. ))

Psavec:
Moc hezounké. Škoda, že tu nemáme metro.

mamina:
Nejde o hry jako takové, ale kdo víc vydrží. Ten člověk potřebuje mou pomoc, aby dokončil školu. Musím mu dát sílu a naději, aby nespadl do bláta jako vždy. To, že jsem ho kdysi velmi milovala na tom nic nemění. Pěkný večer

marllichy:
A to je tvým kouzlem ... dívat se na lidi věci, dění kolem sebe tak trochu jinak. Kdyby takových bylo více ... ale hlavní je, že máme tebe

Marcella:
... Věrko ... nechám mu tvou báseň přečíst ... zlobí mě ... v pátek povím ... a moc děkuji ... za tvé krásné čisté srdce ...

Rádoby zoufalá:
pěkný příběh, taky jsem měla takovou skvělou paní učitelku – ale neuměla jsem to ocenit