se sbírky šumná má

...

...

...

O metách a vizích. Jen tak.

se sbírky láskovin

(g.a.)

ze sb. Nebeské

Nad zaniklou obcí Horní Světlé Hory stojí na skále dva velké kameny. I přesto, že se v jistých časech našli vandalové, kteří se je pokoušeli odstranit, kameny stále stojí. Stojí již snad dva tisíce let. Snad jsou prací Keltů, či snad jiného národa, který, stejně jako oni (a vlastně i já) považoval Slunce za božstvo. Ty kameny vydržely stát po dlouhá staletí. Vesnice pod nimi to štěstí neměla. Byla v hraničním pásmu.

Ponurý den. Nad zahradou mi krouží..

pocit..

se sbírky láskoviny

zmrazení, spící bezkrevnosti

když vám někdo hodí lano víte hned jak ho chytit a nemusíte být ani zkušený námořník...

ze sb. láskovin

...

Řeka mně vždy přitahovala i odrazovala svou hloubkou, chladem a stálostí. Uvědomoval jsem si, že ta voda je vlastně velice stará. Daleko starší než kdokoli, kdo v ní smočil svou dlaň. Řeka pamatuje pády stovek Králů smrků, kteří se dožili stovek let. Zažila dobu kamennou, bronzovou i železnou. Starší než lidstvo. Také mnohem vytrvalejší a trpělivější. Ona pamatuje pády stovek lidských vládců. Lidé se kolem ní rodili i umírali. Budovali a ničili. Viděla celé národy putující kolem jejích břehů. Viděla jejich první vítězství i konečné prohry. Sama se nezměnila. Řeka a její voda je stejná. Je jen otázkou času, kdy lidé zmizí. Voda si na to počká. Má totiž něco, co my lidé nemáme. Má čas. Do té doby bude k večeru, s lehounkým větrem, znít její hlas, jenž slyší jen vyvolení. Když přijde večer slýchávám od vody tichý hlas, který mi vypráví prastaré příběhy.

Jarovi O. a Jitce V. K pátečnímu křtu tímto se omlouvám za neúčast (již slíbenou):(

...

se sbírky Kristovo noho