strawberry

:-)

:-)))

:-)

Hezké:-)

:-)

oči se leskly, úsměv slzy zatlačil, pěkné:-)

Silné a je potřeba to předávat dál. Kéž by někdo řekl:
"A dost!" Žádná armáda, žádný zbrojní průmysl. Vymýšlíme stále důmyslnější zbraně včetně biologických.
Proč?

:-)

:-)

tak lehce psaná slova, překonaly i smutek a cítím nadšení, přečetla jsem si to se stupňující se razancí
/a jsem prostě jenom tak a to je celé/ jsem dala takový důraz, že to vyznělo jako hrdost. Myslím, že píšete hodně zlehka a slova se skládají tak rychle, že nestačíte ani domyslet:-)

Řádek po řádku si užívám, jste dáma dam a proto své díky zde ukládám. K tomu se ráda vrátím. Slovo od slova má sílu.

Tak jsem si připomněla svoji bábi a také jsem milovala její příběhy, byly místo pohádek. Vyprávění
o ševcích, o Baťovi i jeho závodech v Kanadě, o emigraci, o obchodě, který jim zkonfiskovali, o dědovi, který se podílel na konstrukci fotoaparátu, který po něm i pojmenovali... Měla duši otevřenou pro všechny, kdo potřeboval. Dýchala z ní moudrost, byla milá a vstřícná, hrdá i přiměřeně sebevědomá.
A hlavně, byla tady i pro mě a já ji naslouchala.
Čím jsem starší, tím více schází.
Věděla kde se co ve světě děje, prožila toho hodně, za těch devadesát let se to stále někde mlelo.
I v té naší malé zemičce...teď to i vaří. Člověk to bere jinak v mládí a s přibývajícím věkem zase jinak.
A tu demokracii si každý vyloží po svém, jak se mu to nejlépe hodí a to je to nejhorší. Žádná morálka, slušnost a poctivost nám podkopávají podvody. Korupce je mrcha nevítaná, ale je. Stále věřím, že těch dobrých lidí je většina, ale co s těmi Mrchožrouty...
Co si můžeme přát? Kráčet těmito dny dle svého nejlepšího svědomí. Dějiny nám budou psát samy tak,
jak si zasloužíme, ne jako jedinec, ale jako celek.
Mějte svůj názor a stůjte si za ním. Ale tu správnou cestu musíme najít všichni.
Tak odlehčete ten dnešní děj modrými písmenky, k tomu obrovský kus zdraví a notnou dávku humoru přeji.
Ještě možná skočím přečíst Stryca a pak šupsnu do teplýho pelíšku, aby mi ten můj mohl zase říct, že jsem měla ledové nohy.
Jo a ještě něco, je fajn, že si můžeme nejen přečíst, ale i poslechnout přednes a nebo dokonce zhudebnělé poetické dušičky.
http://www.videomix.cz/video/l2F4diR7zZc/

Prožila jsem každý řádek (asi nejsem normální:-), je moc pěkná.
To dílo se podařilo a vyrostlo do krásy. Tak to má být
a hrdému tatínkovi není co odpouštět, jen závidět:-)

:-)

I přes tu tíseň...je o lidech. Až opadne tíseň...

:-)

Tak mě napadlo, když maminka nic nezaznamenala, jedině jedno, že bylo opravdu maličké a moc sebou nemlelo.
Hezky se to četlo, přece mávali i Vám:-)))

Hezky vykreslený a srozumitelný.

Stačí...že jsi. Někdo...Plný neuronů stále vibrujících. Po špičkách kráčející ke své dokonalosti, kterou stejně nedojde:-)

njn... ale kdyby náhodou... budeme rádi za ně, jo:-)
Pěkné přání.