Kajuta

Název splnil, co sliboval. :)

Pěkný cestování, hlavně se neztratit jako LivingSTone. :)

Vždycky si ráno říkám: co je to v tom zrcadle za cizího, vošklivýho chlapa? :) ST

Putuji s pytlem na svých zádech

Přes hory, přes moře

Moje duše si přeje putovat

Neustále pátrá po míru



Nebe je mou střechou, mým domovem

Hvězdy mi svítí na cestu

Země je má postel, můj oltář

Na této cestě, která nikam nevede

(Soul of Vagabond)

Aniž bych předtím četl Princeznin komentář, první co mi přišlo na jazyk: zaujala na první pohled grafická úprava této momentky. :) (Opravdu od ní neopisuju) :)

Mé asociace když jsem byl dítě. :) Cukrárna - zvoneček při vstupu - vůně zmrzliny - nejlepší pistáciová.. :)

Docela provokuje chutě na sladké. :) Vivat kávový věneček. :) Příště přiťuknu něčím jiným. :)

Doporučují čtyři děti z pěti. :)

Pěkné čekání na Godota u rybářského horizontu!

Chtěl bych být zase malý dítě. :) Určitě bych si to chtěl nechat předzpívat. :)

Takhle se uvést na scénu.. úžasné. Ten styl je něco úplně jiného, nového, promyšleného. Hlavně pasáž se zamykáním cituvzdorných dveří a potom navazující dva řádky mě nadchly. Rozvinutý, bohatý, zvláštně rozjímavý.. nedefinovatelný a přesto brilantní. :)