Velké přání

Velké přání

Mám jedno velké přání...
Ať existuje svět
jenom hodných lidí.
Ať žijí spolu v lásce
a nic si nezávidí.
Ať si neubližují,
tam přece cesta nevede.
Ať si řeknou...
Jednou pomoc pro mne,
pak pro Tebe.
Srdce mi pláče,
jak vše to tady vidím.
To žijí s láskou k druhým
nikomu nezávidím.
Srdce mi pláče
kolik zloby se všude řeší.
Jak v tom můžou oni žít
a vůbec je to neděsí.
Srdce mi pláče
co jednou bude s dětmi.
Budou se snad bránit pěstmi?
Přemýšlím o tom často
jak dopadnou vnoučatka?
Jaká též zbyde po nich památka?
Bože nevidíš to ani ty?
Proč hodní trpí a zlí klidně velí si?
Nikdo si neuvědomuje,
že jsme tu jenom na skok?
Snad i ti hodní, zde mají nějaký nárok!
Nebo né?