Konečná

» autor: René Vulkán
Bylo to jako výdech bizona v mrazivém ránu
divošská síla posledního nádechu
výdechem proměněná v nic

A pak už jen hmota z těla
které měl tolikrát v náruči
Pára se rozplynula

Ptáci zmlkli
jak při čtení půlnočnice
Nezačnou už nikdy jitřní zpěv

Otevřel dokořán okno do ložnice
a nechal svíčku úplně dohořet
než přilétli havrani
Tipů: 19
» 07.03.24
» komentářů: 6
» čteno: 84(12)
» posláno: 0


» 07.03.2024 - 18:29
Těžká zkušenost. Někdy zas potichu, potichoučku
Báseň okouzlující
» 08.03.2024 - 17:25
Oželela bych tu poslední strofu...zůstalo by to silnější.
» 08.03.2024 - 20:13
Sefer:

dík za komentík
» 08.03.2024 - 20:14
Dota Slunská:

je to k zamyšlení
» 10.03.2024 - 07:31
Z těla se stane věc.
» 11.03.2024 - 06:26
Zdá se, že čím je člověk starší, tím je to méně bolestivé.... ? Beru zpět je to hloupost, bojím se jen, že nebudu ten první ... . Dík.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Na dně | Následující: Tíseň v hrdle

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.