Nemlčená» autorka: Dota Slunská |
Až si mě bůh vybalí z obálky
aby si mou malou duši přečet’
pošli mi pusu do dálky
a ne že budeš brečet
nandej si moje korálky
a všechnu hořkost zpečeť
tam někde v proudech nepostižitelných světů
s tvou pusou poletím jak v hvězdoletu
a třebaže se ve významu cesty zcela pletu
pořád mám čas ti říct tu malou velkou větu
o tom, co pro mě znamenáš
aby si mou malou duši přečet’
pošli mi pusu do dálky
a ne že budeš brečet
nandej si moje korálky
a všechnu hořkost zpečeť
tam někde v proudech nepostižitelných světů
s tvou pusou poletím jak v hvězdoletu
a třebaže se ve významu cesty zcela pletu
pořád mám čas ti říct tu malou velkou větu
o tom, co pro mě znamenáš
Tipů: 30
» 19.02.22
» komentářů: 11
» čteno: 608(20)
» posláno: 0
» nahlásit
» 21.02.2022 - 01:34
Jasné, stručné, přímočaré.
Hnedka vidím, kdo tvým darem.
Přímočaré, stručné, jasné.
Kéž se štěstí nepropásne.
Přímočaře jasně stručné,
Ať je zvučné, sladké, tučné.
Hnedka vidím, kdo tvým darem.
Přímočaré, stručné, jasné.
Kéž se štěstí nepropásne.
Přímočaře jasně stručné,
Ať je zvučné, sladké, tučné.
» 22.02.2022 - 15:29
Někdo to tu už napsal, ale je to to první, co i mne napadlo - objímající...
» 22.02.2022 - 15:53
zenge: TetaKazi: Špáďa: Helen Hadar: j.m.: divoženka1: Ctirad Justus: Díky vám všem.
» 12.03.2022 - 15:29
Znovu se mi potvrzuje, že jsem se v tvém nadání pro poezií nespletl. Jsi dál, než jsem čekal. Tvoje texty jsou mi novou inspirací. Děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ale v hlínách | Následující: Kolem Samoty