TUŠÍM

Tuším , že lesy jsou hluboké pro tání jarních sněhů.
Tuším, že v hloubce té divoké našla síla břehů.
Tuším , když datel ťuká po stromech,
že les nesl víru na svých ramenech a zaplakal.
Jak sám sebe nenechal a chránil do poslední třísky
sny lidský, postrádajíc mízky.
Tuším, že ještě hřeje v krbu, že rozšuměl si něhu
a hladíš peřinky bílé. Krásné dětí chvíle.
Kdy krov ze dřeva je domovem pro slova:
svoboda, rodina, máma, láska tu s náma
a zdraví - drží ti pěsti. Lese nosíš i štěstí.