Prázdné hnízdo ...

Prázdné hnízdo ve větvoví,
snad z loňského léta,
dřívě plné, kdo dnes to ví
z něhož prvně se vzlétá.

Holé stromy tiše zpívají,
vzpínají se, za světlem vzhůru,
ve stínohře prim hrají,
šeptají přes rozpraskanou kůru.

Hustá mlha válící se,
kráčí v ní žena z kosou,
po řezu rána už nezhojí se,
kostnaté nohy smáčí rosou.