Plavba

Popravdě, René, myslím si, že jsem - víceméně - s to komentovat různá díla, ale na ta z oblasti víry si nějak netroufám. Tak snad jen jednu příhodu...

Můj mistr karate byl buddhista – během svého pobytu v Řecku, u výročí jeho smrti, jsem zapaloval svíčku v pravoslavném kostele… já, ateista. Přišlo mi to tak nějak... vhodné, protože prostě nebylo jiné místo, které by mi přišlo natolik důstojné k takové vzpomínce. Ptali se mě tam tehdy, za koho ta svíčka je – když jsem to řekl, dostalo se mi odpovědi, která mi dodnes zní v hlavě: „kéž by bylo víc takových žáků, kteří si vzpomenou na své učitele“.

Přišlo mi to takové... zvláštní. Ateista v pravoslavném chrámu vzpomene na buddhistu... kdoví, možná to je ta cesta. Nerad bych rušil, nechám toho.

Paulmatthiole: pěkné vyrušení
PS
také jsem byl cca 9 let ateistou, řek bych docela programovým

Těší mě, že to bylo pěkné vyrušení :-)

Jsem smířený s tím, kdo jsem, René.

rád jsem četl a oslovil mne i Paulův koment
podpis: další ateista

PS: neumím to popsat, ale ve výsledku myslím, že všechny víry i nevíra mohou být v podstatě jen cesty k témuž (a ten cíl je způsob chování a smíření se s čímsi). A po všech se dá jít dobře i úplně špatně. Ale nevím... tímhle směrem lze hloubat dlouho, a mám za lepší nehloubat a prostě jít (nahloubal jsem se dost, když mi bylo patnáct). To všechno jsi leč v básni nepředával - předával's krásnej zážitek. A to je fajn.

Já si osobně troufám komentovat cokoli (ostatně mám na VŠ za sebou semestr předmětu Literární kritika, kdo z vás to má?)...
Tahle báseň...já to s dovolením nevezmu z pohledu víry, ale z pohledu takové až jako přírodní poezie, protože podle mne naprosto přesně zachycuje ten dojem, co má člověk, ať už věří na co chce, když zapadá slunce nad mořem.

René Vulkán: Je to fajn, to spojení. Nebe s mořem. Člověka s Bohem. Je to o prostředí, náladě a zamyšlení nad věcí.
Já jsem (asi) ateista. Ale když jsem chodíval služebně do kostelů, vždy jsem odcházel s čelem mokrým od svěcené vody. To prostředí mi říkalo, abych se pokřižoval. Jinak vysvětlit to neumím.
Máš ST

Verše krásné, ale sám za sebe si myslím, že i kdyby se nebe s peklem steklo, k smytí viny to nestačí...

Věřím,že bůh je láska už pro to ,že mezi lidmi co věří mám ty nejlepší a nejspolehlivější kamarády

M.A.Rek: ano nestačí, k smytí vlastních vin je třeba usilovného drhnutí a změny