Ona

Tam sedí ta, jenž v rukou mou duši třímá
Tam sedí ta jejíž oči vidím stále

Ty oči jenž uhranou, jenž do duše vidí
Tak pro ostatní připadám si náhle cizí

To Ona drží srdce mé, je možné, že touha ta se rozplyne?
Touha, pocit něhy mít, to prazvláštně mohutný je cit.

Do očí Jí se se dívám, to o ní potajmu já snívám
To ruce její hladit a tělo její hřát

To jak ovoce z ráje, jenž Evě podal had
Jak hade, jak ukojit šílený ten hlad?