Okno

Je jaro, a to se patří, to se má,
umýt okna zimou zakaboněná.
A tak okna myji, a skrz dívám se ven,
jak za oknem jihne vše jarem.

Kosáci mi zpívají árie barokní,
ubývají, je jich míň. Myji i rámy okní.
Vrabci švitoří, jen holubi mne serou
na parapet, a záclony už se perou.

Jak umývám a stěrkou stírám,
tak si tak přemýšlím, v paměti hledám,
nevzpomínám co bylo, dál cídím okno,
tenkrát když přebral jsem a měl vokno.

Uf, málem jsem z okna slít,
co vidím, místo hadru tak v ruce mít,
z nadhledu paní pod oknem, ta je ale má!
Tyto řádky nečti, má ženo milená.

Však, co to? Výhled se mění.
Jen modrá mlha, za ní vidět nic není,
To není okno naše, s truhlíky a kvítky,
ach, to windows jsou desítky.