Lokny lásky

na charitu paruk nemocným

» autor: Kajuta

Naléhavé rachocení vozíku tlačeného po tišinách linolea.
Blok stěn zelených jak v mořské hlubině.

Červená svorka z prstu zářící si do tmy
chtělo by tu ruku, které by se chytla jako kotvy

záznamy okysličení a toulek jiným světem
nad nemocniční postelí
(neberte, břehy, duši dětem)

*
záplava vlasů přes rameno
dala jméno a věnovala lokny
jak když vítr projde okny
na charitu paruk pacientům s rakovinou
první střih... zadrží dech.... už kamsi plynou
mizí, mizí
rozlučte se
krásné, ryzí

Tipů: 22

» 28.04.17

» komentářů: 21

» čteno: 747(22)

» posláno: 0

» nahlásit

Ze sbírky: dary

Komentáře (21)

» 28.04.2017 - 20:01

Lilith

Velice dojemné... i nemocní mohou být krásní, pomoci jim alespoň trochu ulehčit jejich trápení, byť vlastními vlasy... aby se lépe cítili... silné to...
Napsal jsi to tak citlivě, ruka jako kotva... prostředí nemocnice, stylem tobě vlastním... úžasné... zamačkla jsem slzénku...
Tobě velké ST*+Z

» 28.04.2017 - 20:03

Kajuta

Lilith: milé Slunce, moc Ti děkuji

» 28.04.2017 - 21:08

Kapka

» 28.04.2017 - 22:37

Kajuta

Kapka: děkuji

» 28.04.2017 - 22:57

vavaoko

Mám jen ST

» 28.04.2017 - 23:18