Oplzlé prsty a mladý klín

Byl o dvojmístné číslo starší. Vzrušovala ji jeho práce a neobyčejně vzrušující život, který prožil díky cestování po nejrůznějších zemích. Vlezla mu do postele, protože si naivně myslela, že bude zkušený a bude vědět, kam a jak sáhnout. Chtěla, aby byl její pro to, kdo je a ne proto, jaký je. Nabídla se mu jako levné zboží, ale byla jeden z těch výrobků, u kterého cena neurčuje kvalitu.
Sahal na ní svýma rukama, na kterých už bylo vidět, že jsou oprýskané časem, který nevyhnutelně plynul. Najednou si připadala nechutně, když si uvědomila, že do sebe s klidnou hlavou nechá vstoupit to uslintané staré zvíře, které se třepe po celém tělem nad představou, že se zmocní té mladé holčičky. Ostatně jí někdy nazýval holčičkou s tím hmatatelným tónem nadrženosti, že jen on do ní může strkat svojí mužnost.
Před celým aktem, který jí čekal, do sebe ještě musela vyklopit pár skleniček červeného vína, aby to podstoupila aspoň s klidem z připitosti. S každou další skleničkou sama sebe přemlouvala, že to bude dobré. Snažila se zahnat svoje tělo do stavu, který měl připomínat vzrušení.
Bez jakéhokoli roztomilého hýčkání a laskání, na které byla zvyklá, jí pomalu a hluboce strkal neomaleně dlouhé prsty tam a zpět. Trochu ji to bolelo, ale přesto se na tom stále snažila najít něco hezkého.
Líbal ji ale jeho způsob líbání připomínalo slizkého slimáka. Přímo ji dusil. Ustupovala svým jazykem z jeho území, aby se oprostila, jenže ležela hlavou na posteli, a tak neměla možnost odpornému slimákovi, kam utéct. Trvalo to nesnesitelně dlouho a ona se v duchu začínala modlit, aby už ty prsty vyndal.
Když to přišlo, ulevilo se jí a se stále větší bezmocí a sklíčeností očekávala, jaké budou jeho další kroky..
Jeho tvář se měnila pod tíhou touhy v odporného úchyla, který byl šťastný, že strká neohrabané končetiny do jejího teplého a mládím rozkvetlého klína. Tvářil se a snad se i cítil vzrušeně ale jeho tělo ho zrazovalo. Dvěma prsty se pokusil povzbudit své mužství. I ona se snažila ale nic nepomáhalo. Ke všemu tomu ponížení se cítila ještě trapně a nešikovně. Nevěděla, co má dělat, protože se jí to ještě nikdy nestalo.
Po krátké chvíli ji v naději, že to ještě vznítí jeho impotenci, začal opět strkat hrubě prsty mezi nohy. Navenek nedala znát svoje znechucení, protože uměla nastavit tvář, která nedovolila projevit, co se v ní skutečně odehrává. Uvnitř ale křičela a brečela jako malá holka, kterou znásilňuje oplzlý starý chlap. Měla chuť vyzvracet se mu do tváře za tohle nervy drásající divadlo ale nemohla dělat nic jiného než se v duchu uklidňovat, že tohle předpeklí brzo skončí.
Ustalo to. Necítila žádný kousek jeho těla ve svém. Rozlilo se do ní zklamání a radost zároveň. Smutně pronesl, že to nejde. Chlácholila ho jako malého chlapce, že se nic neděje a i ona se snažil do své tváře vehnat trochu smutný výraz ale sama v sobě se tetelila blahem, že její trýznění skončilo a že je opět volná. Alespoň pro tuhle chvíli.