baloňák

Docela,
kolem mne rozprostřela
své bytí
omamným kvítím
hlavu zamotala
cítím, jak sálá
ještě teď
srdce mi volá, leť!

letím

a lana přetrhávám
a mávám
vám dolů,
co nevíte,
že z výšek košů
lze sáhnout na oblaka

letím

letím

smráká
opět se smráká
a nebe škleb
a vichr zlobný
a dole na mne
mává hrobný

padám

k Vám dolů
k molu
do vln se tříštím
a směrem k přístavištím
ruku natahuji
chvíli pluji
tam
až tam
kde žena, děti
..nevěřím těm,
co letí.

už.
...............................................