Vrnobití
...
» autor: Offline.Uzivatel |
Občas mi dojdou všechna slova
(to když mi dojde, že tu nejsi)
Když mě noc do svých dlaní schová
vrním jak tygr, či sám Tracy
Vrním si s lehkým vrnobitím
v tom, které klidné vody zčeří
A až Tvůj úsměv v síti chytím
dám si jej poté na večeři
Talířek ale neumyji
(nechám jej srůstat s deskou stolu)
Jak Měsíc okno bytu míjí
míjí mě pocit, že jsme spolu
Tím si však říkám o beznaděj
Naděj mám radši. A bez v čaji
Píši Ti báseň. Mysle na děj
který už stejně všichni znají
(to když mi dojde, že tu nejsi)
Když mě noc do svých dlaní schová
vrním jak tygr, či sám Tracy
Vrním si s lehkým vrnobitím
v tom, které klidné vody zčeří
A až Tvůj úsměv v síti chytím
dám si jej poté na večeři
Talířek ale neumyji
(nechám jej srůstat s deskou stolu)
Jak Měsíc okno bytu míjí
míjí mě pocit, že jsme spolu
Tím si však říkám o beznaděj
Naděj mám radši. A bez v čaji
Píši Ti báseň. Mysle na děj
který už stejně všichni znají
Tipů: 30
» 22.09.16
» komentářů: 13
» čteno: 553(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 22.09.2016 - 20:46
Talířek ale neumyji
(nechám jej srůstat s deskou stolu)
Jak Měsíc okno bytu míjí
míjí mě pocit, že jsme spolu
ST!
(nechám jej srůstat s deskou stolu)
Jak Měsíc okno bytu míjí
míjí mě pocit, že jsme spolu
ST!
» 22.09.2016 - 22:26
detektor
Píšeš velmi dobře....ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Až naprší a us(ch)nem | Následující: Ať se ticho neprobudí