Vlak do nicoty

Osudem je válcováno
mé rebelské srdce s vážnou duší,
a strachem svazováno,
jak ta pouta sejmout však netuší.

Za branami…

Chtěla bych mávnout smět
motýlími křídly něhy.
Toužím na větru obletět
třeba všechny světy.

…do Jericha…

Po kolejích odjíždí
tvůj vlak lásky do nicoty.
K jinému nádraží,
kam nedohlédneš ani ty.

…ani hlásné trouby…

Tak proč mé nohy stojí,
a nehýbou se křehké rty,
sama takhle na pokraji,
neběžím štěstí v ústrety.

… lidé neslyší…

Usměji se,
slzy osuší pán čas,
nic nepřinese
mi mezi prsty tvůj vlas.

…dokud nepadnou zdi.
A ty já padnout nikdy nenechám…