Blb-klub

No tak to jsme jeli vloni na podzim do jednoho divadla v Brně (dobře, pro Brňáky - je to na Orlí). Dcera tam pořádala taneční soutěž Naruby, což je její bakalářský projekt - studuje produkci na JAMU. Jeli jsme od nás ze severu, do Brna je to skoro 2 hodiny a pak ještě bloudili půl hoďky po Brně.
No, zřejmě to bude počínajícím středním věkem, od dob, kdy jsem měl na sobě naposledy kvádro, se kalhoty v pase poněkud zmenšily, takže jsem se cítil po cestě utlačován. No nic, tak jsem si je rozepnul, povolil pásek a cesta autem proběhla v pohodě.
Když jsme tu Orlí konečně našli, měli jsme podle instrukcí zajet takovými stahovacími vraty přes průjezd do dvora, kde jsme měli domluveno parkování. Vezli jsme se totiž s moderátorem a nějakým vybavením, takže jsme byli VIP.
Před těmi vraty se zrovna snažilo zaparkovat nějaké auto. Jak jsem byl už z toho hledání nervózní, otevřel jsem dveře, vyskočil z auta a štrádoval si to k tomu autu, co, jak se mi zdálo, překáželo.
Ale běda!
Zapomněl jsem, že mám rozepnuté kalhoty! Po dvou krocích jsem stál na cestě v saku a trenýrkách, kalhoty byly těsně nad kotníky. Chlápek v tom autě řval smíchy, moji spolujezdci rovněž. Natáhnu gatě, došel jsem k němu a chci mu říci, ať uhne. Ale jak jsem to viděl zblízka, zjistil jsem navíc, že místa k průjezdu je dost.
Událost se stala původem celodenního veselí, rodinka si mě s chutí dobírala a předávala to s ještě větší chutí dál.
No, některé věci se zpět vzít nedají, i když ty kalhoty jsem si natáhl zpět během dvou sekund, všichni to viděli.
Co se stalo, odestát se nemohlo.