Bez lásky se nedá umírat. (?)

Na úvod této práce bych ráda položila jednu zásadní otázku,co je to vlastně to slovo „láska“?

Každý druhý člověk o ní píše a básní.Nenajdeme snad ani knihu v které by se tohle slovo neobjevilo.Vsadím i život,že žádný člověk nezemřel aniž by nepoznal lásku.Není to totiž jen obyčejné slovo,je to cit.Dovolím si říci,že nejdůležitější cit na světě.Vždyť bez ní by jsme byli téměř bez emocí.Díky ní se radujeme,naše koutky rtů směřují nahoru,ale i pláčeme a žijeme v jednom velkém strachu ,že ten obrovský cit ,který se nachází mezi námi a našemi drahými polovinami,se ztratí.Rozplyne se jako ranní mlha a pocítí jí jiný člověk. . Láska je něco velice zvláštního,něco co každý musí poznat na „vlastní kůži“ a teprve poté pochopí o čem tu píši.

Nejpevnější cit vzniká již při narození a to mezi rodinou. Jsou to lidé, kteří vás znají ze všech nejlépe a milují vás jak jen je to možné. Moji rodiče tu byli již od samého začátku, starali se o mě, pečovali, strachovali a hlavně mě vychovali a dovolili mi žít. Bližší vztah než s rodiči, může být jen se sourozencem. Je to člověk, který má s vámi nejvíce společného.Oba jste totiž vychováni stejnými rodiči,oba jste kdysi museli či musíte dodržovat stejná pravidla a hlavně jste oba byli zahrnováni rodičovskou láskou.Na začátku této práce se mi promítla v hlavě taková stupnice Bez projevů jeho lásky by ze mne byl jen bezcitný tvor který přežívá na Zemi. Když se řekne láska, každý si vybaví něco jiného. Polovině lidí se před očima nejprve mihne obrázek dvou zamilovaných lidí ,kteří sedí na lavičce s parku a objímají se.Když už jsme u takových gest, jako je právě třeba objímání ,jakým způsobem se vlastně dává najevo láska? Kdybychom ten pár potkali pouze kráčející vedle sebe, mysleli bychom si, že jsou pár?Vyjadřuje se snad láska jen sladkými a milými slovy ,nebo pouze zamilovanými pohledy? Každý vidí romantiku v něčem jiném. Já osobně zastávám názor, že když se dva lidé dostatečně neznají a poznávají se až v průběhu vztahu, nevěští to nic dobrého. Potom totiž může člověk namluvit spoustu vyznání a přitom dostatečně nezná druhého, který mu tím pádem ze stejného důvodu nemusí dvakrát věřit. Láska spočívá ve vzájemné důvěře, kterou si dáváme najevo činy. Člověku trvá dlouho, než nás začne brát opravdu vážně a věřit nám.Na třetím místě v mém žebříčku jsou přátelé.

Je velice obtížné najít „pravého“ kamaráda.Takového,který vám pomůže v nouzi a bude tu vždy pro vás ,když budete potřebovat.Říká se,že v nouzi prý poznáš přítele a já tomu výroku věřím…

Naznačil jsem vám v této krátké práci za co považuji lásku já.Ale co vlastně chtěl Jaroslav Seifert říct,když vyslovil tohle heslo,které praví,že bez lásky se nedá ani umírat?