Inri

Spíš, klidně spíš
aniž bys tušil
že já stloukám si tu kříž
bez božích posil.

Co jsem mohla, ztratila jsem
svou nevinnost i zábrany
teď jen musím šetřit hlasem
když smějí se mi za zády.

Už jdou ke mně blíž
ty stíny mé minulosti
já nasazuji kříž
vědoma si přítomnosti.

Nemohu s tebou být
ačkoli to jediné bych si přála
budou se mi mstít
za to, čeho jsem se bála.

Tak ukřižujte mě!
Za to že mám ještě city
pamatuji si matně
ty doteky mé bídy.

Vím, že jsou stále blíž
cítím dotek chladných stěn
a budou stínat kříž
až zazní poslední můj sten...