Ruka

Sedím na posteli, na ruce se dívám,
tichou píseň si zpívám.
Dívám se na ruku,
na život v žilách.
Strhávám přetvářky loutce paruku,
naivita, důvěra je schovaná v těch dírách.

Dívám se na obrazce z pih,
jejich barvy se linou.
V srdci texty tragických knih,
pochopení a tolerance se vždy minou.

Dívám se na čáry v dlani,
neumím z nich číst.
Duše upřímný úsměv chrání,
chtěla bych z něj přívětivost příst.

Dívám se na vystouplé kosti,
prsty vedou tužku po papíře.
Ptám se, jestli mám v sobě lidskosti dosti.
Zda obětavost je téma pro malíře.

Dívám se na ruku, na její obrysy,
kreslím je slepě.
Jsou láska a vášeň pouhé divadelní kulisy?
Jsou vřelé a teplé?

Dívám se a cítím v rukou krev.
Opravdu tichoučký je ten můj zpěv.
V uších mi zní písně tón,
Cink, cink.....
Básně konec zvon.