Nevěra .

***


Připadal si velice směšně ... ba celý svět byl také
směšný .
Seděl na konečné čtyřky a čekal na tramvaj , která už tady měla být před půl hodinou .
Udělal si z čekání nějaký záchytný bod , který mu pořád připomínal jak neskutečně trpěl : nebyla to ani jeho vina , ale žena kterou miloval mu ublížila .
Žena s malým ž necelých osmnáct ...


Včera to vypadalo , že je všechno zapomenuto .
Dlouho se mu omlouvala , aby se mu na konec přiznala , že všechno bylo úplně jinak .
Zprvu prý se bránila a dokonce křičela , ale Vilda si z toho nic nedělal .
Šel směle za svým cílem a jak už měl ruku v kalhotkách , tak její odpor se úplně vytratil a ona zvláčněla pod jeho rukama .
„ Ale , já jsem opravdu nechtěla .“
„ On mě k tomu donutil .“
Ale , když jsem se na to zeptal Vildy tak to bylo podle něj úplně opačně .
Taková banální záležitost .
Normální píchačka lidí kteří se omylem potkali na tancovačce ...


Vytáhl si vytřepanou Camelku .
Proč vždycky on se musí zamilovat do nějaké coury ?
Proč si nemůže najít nějakou slušnou dívku , která neví ještě na co to má
a je taková andělská a nezkažená ?
Je to snad osud , vždyť Hanku znal několik měsíců a najednou ... Konec?
Začal škrtat zapalovačem .
Po chvíli marného snažení se mu podařilo vykřesat oheň .
Dlouze do sebe vtáhl nasládlý dým s Camelky ...


V zatáčce se konečně objevila opožděná půlnoční tramvaj ...


***