Černobílá silueta
psáno s nadějí, že se jednou vrátí :-)
» autor: Actafool |
Téma bylo zadáno takto:
"Zasvítí ještě jasněji, až bude kolem tebe noc.
Ať je ti světlem v temných místech, až zhasnou
všechna ostatní světla."
/J.R.R.Tolkien/
----------------------------------------------------------
Básnil jsem si a nešlo mi to..
tak jsem otevřel okno..
A..
..na papíře..
svéhlavě zamrzla si tu věta
dech se začal srážet od mrazu
zachvěla se krásné dívky silueta
a poté ladně seskočila z obrazu
tančila lehce jako lesní víla
dlouhé vlasy padaly jí do tváře
byla celá tak krásně černobílá
a křehká jako sklenka od skláře
když protančila kolem svíček
knoty všech okamžitě vzplanuly
pak ušmudlaná jako kominíček
sedla si a kapky vosku kanuly
z tváře setřela si černé saze
kapesníkem křišťálově zbarveným
spolu seděli jsme na podlaze
dlaně hřáli o tančící plameny
mávnutím ruky pohladila vzduch
záře svíček se čirou stala
ona kolem mne zatančila kruh
a potichoučku mi zašeptala
když zahraje Ti klavírista,
zas tesknou píseň bezmoci
ta naděj krystalicky čistá
ať Ti září světlem do noci
ty verše plamen rozproudili
stín mizel chůzí vratkou
a její klidné oči zabloudili
na papír posypaný jinovatkou
pak přečetla tu zmrzlou větu
s úsměvem poslala mi políbení
bosé nožky vytvořily piruetu..
jen proužek kouře zůstal po ní
a prázdný rám..
----------------------------------------------------------
Milionkrát díky Hazentle za skvělá, SKVĚLÁ témata, kterými vždy docílí, že k mé osobě dorazí nějaká ta múza!;-)
"Zasvítí ještě jasněji, až bude kolem tebe noc.
Ať je ti světlem v temných místech, až zhasnou
všechna ostatní světla."
/J.R.R.Tolkien/
----------------------------------------------------------
Básnil jsem si a nešlo mi to..
tak jsem otevřel okno..
A..
..na papíře..
svéhlavě zamrzla si tu věta
dech se začal srážet od mrazu
zachvěla se krásné dívky silueta
a poté ladně seskočila z obrazu
tančila lehce jako lesní víla
dlouhé vlasy padaly jí do tváře
byla celá tak krásně černobílá
a křehká jako sklenka od skláře
když protančila kolem svíček
knoty všech okamžitě vzplanuly
pak ušmudlaná jako kominíček
sedla si a kapky vosku kanuly
z tváře setřela si černé saze
kapesníkem křišťálově zbarveným
spolu seděli jsme na podlaze
dlaně hřáli o tančící plameny
mávnutím ruky pohladila vzduch
záře svíček se čirou stala
ona kolem mne zatančila kruh
a potichoučku mi zašeptala
když zahraje Ti klavírista,
zas tesknou píseň bezmoci
ta naděj krystalicky čistá
ať Ti září světlem do noci
ty verše plamen rozproudili
stín mizel chůzí vratkou
a její klidné oči zabloudili
na papír posypaný jinovatkou
pak přečetla tu zmrzlou větu
s úsměvem poslala mi políbení
bosé nožky vytvořily piruetu..
jen proužek kouře zůstal po ní
a prázdný rám..
----------------------------------------------------------
Milionkrát díky Hazentle za skvělá, SKVĚLÁ témata, kterými vždy docílí, že k mé osobě dorazí nějaká ta múza!;-)
Tipů: 19
» 20.01.13
» komentářů: 16
» čteno: 1029(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 20.01.2013 - 13:59
Hazentla
potěšení na mé osobní čtenářské nadšené straně :)
» 02.07.2014 - 00:21
KOminická víla,paráda...díky Ti a i Oli za plodné poťouchy Tvým Múzkám.:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kniha | Následující: Černí Andělé