JAK JSEM VEDL DEMONSTRACI II.

JAK JSEM VEDL DEMONSTRACI II.
(pokračování)

.........."nasrááááát", zařval jsem taky na zkoušku.
"nasrááát!!", vyjekl můj odborář jako tlampač. Hlas měl školený, pronikavý přecházející v dáli do jekotu. Poslední hloučky před námi se na nás otočily.
"hovnóóó", zaryčel jsem a zvedl pravici zaťatou v pěst.
"Hovnóóóó!!", zaječel můj tlampač.
"hovnóóóó", opakovaly hloučky před námi a vyslaly vlnu kupředu, opačným směrem.
"de-mi-si !! de-mi-si !!", zkusil jsem frázovat a opravdu, můj milý přítel odborář zvedl ruku jako dirigent k odkrajování taktu a spustil : "DE-ME-SI, DE-MI-SI!", cvičeným hlasem skalního fandy Sparty a po něm i dav, který se už zcela otočil čelem k nám jako jeden muž.
Vložil jsem veškerou důvěru do jeho organizátorských zkušeností, a zamířil jsem si to rovnou tam, odkud jsem přišel. Při vykročení jsem zavelel : "my - už -jdem !!".
Po očku jsem sledoval, jak si můj odborář-tlampač, couvaje jako rak a nepřestávaje dirigovat, srovnává masu, která se právě hnula jako magma.
"MY-UŽ-JDEM !!...MY-UŽ-JDEM !!" hučel dav zanechavši někde v dáli za svými zády na provizorní tribuně stát odborářskou "elitu" s otevřenou hubou.
Nasadil jsem pochodový krok a jednotnou pravou ruku zaťatou v pěst.Takto jsme napochodovali vzorně až před supermarket Krompach.
"už jsme tady, už jsme tady!", předzpíval jsem a pohlédl do okna kanceláře ve zvýšeném patře.Trhem se otevřelo a z něj vykoukl zmatený Olda, polekaně cukl a okno zase prudce přirazil.
"chceme žít levněěěěě!!", zaječel jsem a cvrnknul směrem do okna vajgla. Jako odpověď se za oknem spustily žaluzie, na pravé straně se roztáhly do štěrbinky, za níž jsem cítil oldovo oko.
"Krompáááách", zařval jsem v euforii směrem do okna a zahrozil pěstí, "KROMPÁÁÁÁÁCH",učinil totéž dav.
Štěrbinka rázem zmizela.
Rozhlédl jsem se vítězně okolo. Nechyběli novináři mnohých plátků a radiožurnálů. Z boku k demonstrujícím s kvílením přirazila dodávka České Televize.

"to je sukces !! to se nám tedy povedlo!!!", roztáhl Olda ruce k objetí, jakmile jsem vstoupil do kanceláře.
"nám ?? my jsme my ?? nebo ty jsi oni a my jsme já ??", nasadil jsem co možná nejudivenější výraz.
"samozřejmě, že ty", řekl úlisně a servilně vylovil ze stolu láhev a dvě skleničky, "ve zprávách to bylo jako průkopnický marketingový tah, momentky prosákly i do rakouské a německé televize, a noviny..", zajíkal se. Takhle rozzářeného jsem ho viděl tenkrát na Silvestra na Kvildě, když mu Gábina názorně vysvětlovala funkci uzdičky.
" tady : Lidé si zvolili Krompach, Krompach knokautoval velké řetězce, Český spotřebitel má jasno!...,Helmut mi volal už v šest ráno a blahopřál nám!!", praštil do hromady novin.
"takže Silvestr bude??"
"mám odsouhlaseno 50 000 + můžeme použít zaměstnanecké fondy!!", skoro zpíval.
"a to je ten problém, Oldo...ty fondy", řekl jsem pohřebně.
"jaký problém?", zatvářil se normálně, jako pitomec.
"no kdo je spravuje?"
"no odbory..."
"ne, chlapi odboráři ...a kdo je plní?"
"no odbory"
"ne ženský odborářky, Oldo....proboha....máme tady 22 mladých zaměstnankyň a čtyři chlapy...a kdo vede odbory ?? Hynouš, Kotrč a Bláha !! cítíš ten nepoměr ??"
"ne....ano"
"vidíš někdy v politické debatě jako zástupce odborů ženu?"
"nevidím"
"tak vidíš !! a je to sexistický, že ?? jen to řekni"
"co??"
"no, že je to sexistický....řekni to !!"
"ano, je to sexistický", opakoval jako strojek.
"no vidíš, to je zajímavej názor od tebe. Oldo, ty vole, já tam s těma lidma včera byl, já s nima dlouze debatoval, já znám jejich potřeby !!", poučil jsem ho.
"ano"
"snad by jsi nechtěl, aby nám těch 22 mladejch ženskejch v 10 dopoledne odstavilo kasy na krámě s tím, že chtějí rovnoprávnost v prosazování zaměstnaneckých práv, že ??"
"ano.....vlastně ne"
"tak vidíš, takže nám nezbývá nic jinýho, než založit Ženskou frakci odborového svazu v obchodu a službách"
"ano...a kdo to jako ??"
"no ty ženský si to založej, pochopitelně...já budu jen externím poradcem s čestným členstvím...ustavující schůze by mohla být, počítám, tak na Silvestra na Kvildě"
"ano", stále hleděl jak pobírač dávek ráno v šest u soustruhu.
"a Oldo", vtiskl jsem mu sklenici do ruky a významně poklepal na rameno, "a vymyslel jsi to ty, jsi geniální!!".
"tak já taky přijdu...."
"bohužel to nejde, Oldo , nejsi členem, je mi líto....!!"