Dopis Ježíškovi

Milý Ježíšku,
dnes je den, kdy Ti i já píšu své přání k Vánocům. Předně Ti chci poděkovat za uplynulý rok.
Mám novou práci. To je skvělé po těch 4 měsících bez práce a té strašné práci předtím. Sice jsem musela hodně zatnout zuby, protože tohle není úplně můj soudek, ale je to práce. Sedím v kanceláři se 4 zženštilýma chlapama. Nemám asi úplně nejlepší pověst, protože jsem se naučila mlčet a lidi se mě bojí. Profesně jsem degradovala na neskutečně nízkou úroveň. Jako dobrý angličtinář, jsem v německy mluvící firmě trochu ztracená. Ale i tak děkuji.
Mám nové spolubydlící. Po tom jednom, co mi loni na Vánoce zkoušel vykrást byt i sklep, bylo balzámem být půl roku na bytě sama. Ale finančně to bylo horší. Pak, jako spása, přišel předchozí spolubydla. Den před mým rozhodnutím, zda není na čase vrátit se k rodičům, byl opravdu požehnáním. Bohužel, brzy tam načerno bydlelo mnoho dalších divných lidí a zničili mi hromadu věcí. Tak jsem ráda, že teď tam mám ty počítačové maniaky. Aspoň jen sedí u PC a nic víc. A navíc se mi i ozvala majitelka. Rozvádí se po 25 letech, takže asi budu muset ten byt koupit. Což jsem si už dlouho přála, ale s předchozím platem to nešlo. Byt sice potřebuje hodně velkou rekonstrukci, ale konečně by bylo něco mého. Tak i za to děkuji.
Mám přítele. Po všech těch marných pokusech s ignoranty, neinteligenty, nebo jen nezájmu z mé strany, je to opravdu velký pokrok. Už žádný Kovboj, Kravař, Včelař, Genius a jiní experti. Sice se s ním skoro nevidím, protože se rozvádí a aby získal syna, jednak musí mít hodně peněz a tak je pořád v práci, a jednak o nás nesmí nikdo vědět. Ale snažím se mu moc pomáhat, jenže asi má hodně svých starostí. Nechci ho nutit ještě jezdit ke mně (k němu nemůžeme). Prostě za něj děkuji.

Mám pořád stejné staré přátele, co mě vždy rozesmějí. Stejné rodiče, co mě vždy dojmou k pláči svojí starostlivostí. Skvělé děti okolo, které mě svojí naivitou přidrží nad věcí. Úžasné fotky ze všech nádherných akcí za celý rok, u kterých mohou s úsměvem vzpomínat. A i za to jeden velký dík.

A co bych chtěla pod stromečkem? Vlastně ani nic. Když se hodně uskromním a nebudu mít vysoké nároky, mám všechno. Jen snad, ať nejsem sama. Jako třeba včera, na moje narozeniny…