Svítá
něco o úžasu nad dávnými dary
» autor: René Vulkán |
Zlato bohatství nedělá
Ryzost
pluje v zemi popraskané létem
ve vlnách zralého žita
Je lampou
dělící bezbřehou noc
od domova
svící
plašící tmu bez tváře
od klenby chrámu
Zlato světlo nedělá
Svítá
Sepni ruce jako dítě
s dychtivýma očima
když prvně spatří anděla
Ryzost
pluje v zemi popraskané létem
ve vlnách zralého žita
Je lampou
dělící bezbřehou noc
od domova
svící
plašící tmu bez tváře
od klenby chrámu
Zlato světlo nedělá
Svítá
Sepni ruce jako dítě
s dychtivýma očima
když prvně spatří anděla
Tipů: 36
» 25.11.12
» komentářů: 20
» čteno: 839(38)
» posláno: 0
» nahlásit
» 26.11.2012 - 07:46
EEvellina
mám z ní skvělý pocit,jsou to hladící verše ST
» 26.11.2012 - 11:13
E.T.Jane: to žito tam mám schválně. Život, zralý život mě taky napadnul. Ale sblédnul jsem se ve vzpomínce na větrné vlny na obilí.
» 26.11.2012 - 17:53
krizekkk
ST**
» 01.12.2012 - 10:23
Tvá poesie se nedá číst spotřebně "jako kus novin ke kávě". Tvá poesie potřebuje čas pro nádech. Kdo jí ho nenechá, nikdy neobjeví krásu právě té ryzosti, kterou v ní zanecháváš. Tato je opravdu velmi skvostná, René*
» 20.01.2013 - 19:17
Anonym
čím dál lepší.. souhlasím s mnoha komentáři co tu jsou..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.