Jsem...
..nic?
» autorka: E.T.Jane |
Jsem nic
Smítko na kravatě
Jsem nic
Uzlík na tkaničce v botě
Jsem prázdnota
uvnitř fantazie
Jsem nicota
unavené euforie
Jsem bohem
své pošetilosti
Jsem koněm
splašené nepříčetnosti
Jsem odrazem
bezhlavého počínání
Jsem obrazem
neviditelného malování
Jsem ničím
sebe sebou ničím…
Smítko na kravatě
Jsem nic
Uzlík na tkaničce v botě
Jsem prázdnota
uvnitř fantazie
Jsem nicota
unavené euforie
Jsem bohem
své pošetilosti
Jsem koněm
splašené nepříčetnosti
Jsem odrazem
bezhlavého počínání
Jsem obrazem
neviditelného malování
Jsem ničím
sebe sebou ničím…
Tipů: 32
» 26.10.12
» komentářů: 23
» čteno: 731(31)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.10.2012 - 08:11
krizekkk
Jsem a nejsem. ST
» 27.10.2012 - 10:00
jsi ta
co umí pohladit
jsi ta
co umí básní potěšit
jsi E.T.
Jane...prostě žena...ST
co umí pohladit
jsi ta
co umí básní potěšit
jsi E.T.
Jane...prostě žena...ST
» 27.10.2012 - 13:01
Ale jdi Ty,
jsi kvítek v duši samotáře
jsi něžné srdce v aleji
jsi žena, co s ničím se nepáře
jsi loutna v tichu jabloní
jsi kvítek v duši samotáře
jsi něžné srdce v aleji
jsi žena, co s ničím se nepáře
jsi loutna v tichu jabloní
» 27.10.2012 - 13:18
Květka Š.: Javavia: básněnka: díky holky...no někdy si člověk připadá takovej řekněme bezhlavej..ale to jsou jen poryvy větru v hlavě, už je zase hravě :D
» 27.10.2012 - 13:20
labuť: krásnej koment, budu se raděj
snažit být někým.. a díky za něj :)
snažit být někým.. a díky za něj :)
» 27.10.2012 - 13:22
zenge: vavaoko: krizekkk: díky za čtení a komenty...
mé bývalé nic je už táááák tenký :))
mé bývalé nic je už táááák tenký :))
» 29.10.2012 - 06:06
to ten podzim - zase bude líp,
až zapadá listí sněhem, tam v aleji lip...
až zapadá listí sněhem, tam v aleji lip...
» 29.10.2012 - 16:51
1
jsi jaka jsi
já Bohu často děkuji
když dívám
jak slunce zapadá
když v duchu si maluji
jaká zas bude zábava
až se shledáme
ač nejsi nic
ze všech těch nic co znám
jsi nic které
z celého srdce
ráda mám
tak přece něčím jsi-
mou dobrou duší
já Bohu často děkuji
když dívám
jak slunce zapadá
když v duchu si maluji
jaká zas bude zábava
až se shledáme
ač nejsi nic
ze všech těch nic co znám
jsi nic které
z celého srdce
ráda mám
tak přece něčím jsi-
mou dobrou duší
» 30.10.2012 - 09:39
la loba: Děkuju ti Laděnko za každičké písmenko :) Současné občasné nic společně proměníme v plno a víc :D
» 05.11.2012 - 13:52
Jsi, žiješ tedy a co je více. Nicméně báseň je krásná, pocitová, občas mám taky takové stavy, pocity méněcennosti, nedostatečné sebevědomí, snažím se to setřást, zbytečně si tím ubližujeme, když se v tom ještě babráme. To čeho se na nás dopustili ostatní je neodpustitelné, ale nejhorší je čeho se sami na sobě dopouštíme.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Panoramatická | Následující: Jak dýně rozplakala vločku