Moc
Moci si pomoci
» autor: umělec2 |
Moc
Opájím se tím, že ji mám.
Se znám.
Takovému do rukou nepatří.
Si tiše říkám.
Čtu tu, přemýšlím, sleduji televizi, poslouchám hovory lidí, rádií zpěv ptáků.
Myslím, jak ti lidé divně pořád někam spěchají.
Asi musí.
Moc nemoc je to o co stojím.
Vím.
A zase tu čtu mnoho slov v řádcích sloupcích odstavcích.
A hejna ptáků u mne na strom i dráty sedají.
Nikam oni nemusí, si říkám.
Musí krmit mladé, odlétají za teplem.
Lidi jezdí na chaty, asi musí.
Politici musí krást.
Vodáci i vojáci, milenci i letci.
Všichni.
Kde kdo.
Slušní i ti sprostí
Tak to je.
Víš?
Světla svítí, kytky kvetou, rozum velí.
Amen
Opájím se tím, že ji mám.
Se znám.
Takovému do rukou nepatří.
Si tiše říkám.
Čtu tu, přemýšlím, sleduji televizi, poslouchám hovory lidí, rádií zpěv ptáků.
Myslím, jak ti lidé divně pořád někam spěchají.
Asi musí.
Moc nemoc je to o co stojím.
Vím.
A zase tu čtu mnoho slov v řádcích sloupcích odstavcích.
A hejna ptáků u mne na strom i dráty sedají.
Nikam oni nemusí, si říkám.
Musí krmit mladé, odlétají za teplem.
Lidi jezdí na chaty, asi musí.
Politici musí krást.
Vodáci i vojáci, milenci i letci.
Všichni.
Kde kdo.
Slušní i ti sprostí
Tak to je.
Víš?
Světla svítí, kytky kvetou, rozum velí.
Amen
Tipů: 8
» 03.10.12
» komentářů: 2
» čteno: 765(11)
» posláno: 0
» nahlásit
Předchozí: Přítel co mne nikdy nezklamal | Následující: Píchá a pak pokračování z cestování po Rumunsku - sjížíme velkou řeku vodky