Myšlenky upíra

Spousta let je za mnou a mnoho let přede mnou,
však neohlížím se zpět, když kráčím tmou.
Vždyť nač vzpomínat na něco, co už není,
stejně vše nakonec upadne v zapomnění.

Má pleť je bledá a chladná jako led,
však v mojí tváři ani stopa uplynulých let.
Moje bílé zuby jako ostré nože jsou
a někomu dnes v noci smrt přinesou.

Mé rychlé nohy k městu se blíží,
čekám, až mi člověk cestu zkříží.
A každým okamžikem snad,
utiším svůj neustálý hlad.

Pak půjdu zase dál cestou svou
a zanechám za sebou stopu krvavou.
Lehce splynu s okolními stíny,
beze jména procházím staletími.

Ač nám lidé během let dali různá jména,
tak naše podstata zůstává stále stejná.
A i když neustále plyne čas,
pořád stejně bojíte se nás….