Prostě o ženských :-)

Dnes má svátek Apolena,
Dostala mne na kolena,
Vystřídaná Boženou
(už se zvedám z kolenou),

Po ní vidím Slavěnu,
Chci si ji vzít za ženu,
Poté slaví Jiřina,
S ní se dobře usíná,

V kalendáři vidím Ljubu,
S pusou plnou krásných zubů,
Následuje Miroslava,
Ta mne nechce – to se stává,

Po ní slaví Gizela,
Nohy má jak gazela,
Ještě tady chybí Lenka,
Stejně jako proutek tenká,

Následuje Liliana,
S ní jsou krásná všechna rána,
Poté slaví Dorota,
Její rty? Jsou dobrota,

Slaví také Anežka,
(ač je trochu přetěžká),
Svět se barví do vesela,
Když oslaví svátek Stela,

Osmý březen – Gabriela,
Majitelka super těla,
Jenomže mé srdce bije,
Pro tu jménem Viktorie,

Po ní slaví Anděla,
Co má duši anděla, (odpusťte mi ten Cimrmanovský absolutní rým :-))
A pak slaví všechny ženy,
Jmenované za Růženy,

Rút s Matyldou spolu slaví,
Tak jim aspoň přeji zdraví,
Pak se k přání štěstí přidá,
Další den, kdy slaví Ida,

Tráva už se zelená,
Když má svátek Elena,
Slunce svítí od rána,
Tak ať žije Světlana,

Pod billboardem z neonů,
Chci políbit Leonu,
I když tajně slzy roně,
Marně toužím po Ivoně,

Možná zajdu pro Ditu,
Vezmu si ji do bytu,
Udělám jí to co loni,
Usměvavé mladé Soni,

Končí březen – Taťány,
Pojídají Taťány, (zde opět Cimrmanův absolutní rým)
Tohle se však netýká,
Holek jménem Erika,

Na popití přizvaná,
Je i slečna Ivana,
Která bere na oslavu,
I svou sestru Miroslavu,

S odvahou a bez skrupulí,
Chci to zkusit u Venduly,
A když ne, tak s kouskem viny,
Zkusím to i u Hermíny, (musím, mám přeci narozeniny)

Osmý duben slaví Ema,
Je to samostatné téma,
Jako Darja dva dny potém,
Z té mi stojí jako totem, (ale pšt…)

Pěkně ostrá jako včela,
Je i slečna Izabela,
Anastázie však měkne,
(teď mi asi něco řekne…),

Nevím, zda má vůbec cenu,
Pokoušet se o Irenu,
(je to štír a chlapy bije),
Podívejme… Valérie!,

Stejně by mne nechtěla,
A to ani Marcela,
A tak na sobotním vandru,
Zkusím to na Alexandru,

Končí duben, tak se pije,
Na oslavu Evženie,
Květen načne… mon dieu!
Dívka jménem Klaudie!

Dnes zaběhnu za Blaženou,
(viděl jsem ji obnaženou ;-))
A když večer nastává,
Už mne čeká Svatava,

V psané biografii,
Prý jsem sváděl Žofii,
Troubila to do světa,
Holka jménem Aneta, (je to samozřejmě lež a pomluva)

„Před naší, za naší,“ (jak zpíval Ivánek)
Cesta vede k Nataši, (a žádné Nastěnce)
Mrazík… ten mi uniká,
Nikoliv však Monika,

Když jdu od ní nadraný,
Marně zvoním u Jany,
„No tak zítra, Ty vole,
Zajdu radši k Viole…“

Květen končí Kamila,
Ta se mi vždy líbila,
Stejně jako Laura,
(ach, ta její aura!),

Mít za ženu Tamaru,
Tlačit dítě v kočáru?
Bože, za nic na světě! (to nic proti Tamarám!)
Radši zdrhnu k Ivetě,

Ta mne nechce, to se stává,
Napraví to Stanislava,
Ve dveřích mne hezky vítá,
A s ní kamarádka Gita,

Antonie slaví také,
Nechce víno, pije saké,
Dvacátého slaví Květa,
Přichází s ní vůně léta,

Po ní slaví svátek Pavla,
Neměla prý ráda Havla, (já také ne)
Těla tvoří propletence,
Když se tulím k hezké Zdeňce,

Ač bych radši k Adrianě,
Co má tělo štíhlé laně,
Na červnovou dívčí várku,
Přihodím i slečnu Šárku,

Třikrát hurá, třikrát sláva!
Slaví svátek Jaroslava! (jako Jaroslav to musím vygradovat :-))
Patricie slaví po ní,
(fakt to léto krásně voní…),

Odteď už jen dvakrát sláva…
To, když slaví Bohuslava, (omlouvám se)
Jednou za krásného tvora,
Který nese jméno Nora,

Devátého Drahoslava,
Začíná mne bolet hlava,
Když mi křičí do uší,
Amélie s Libuší,

U Olgy mám přislíbeno,
Za svatbu prý celé věno,
To dám radši sbohem světu, (kvůli svatbě samo, proti Olgám nic nemám)
Nebo hupsnu na Markétu, (vida, slaví v pátek třináctého)

Pil jsem saké. Teď chci víno,
Nalej mi ho, Karolíno,
Pak si lehnu do stínu,
S myšlenkou na Martinu,

V pití neznám svoji míru,
Vzpomínám na Drahomíru,
Usínám na kousku léna,
Které vlastní Magdaléna,

Po ní slaví Kristýna,
Je to holka nevinná,
Možná, že je ještě panna,
Stejně jako slečna Anna, (nebo není ani jedna?)

Obrací se rychle karta,
Slaví svátek krásná Marta,
V srpnu první nakluše,
Slavit slečna Miluše.
Načež s přáním zlíbám líce,
Taktéž slečně Dominice, (dopsána jest v jednu ráno, budiž jí to tedy přáno :-))

Pohladil bych po bříšku,
K svátku mladou Oldřišku,
Dříve, než mi sprostě nadá,
Její máma jménem Lada,

Nesu přání pro Zuzanu,
Dlouho u ní nezůstanu,
Za holkama dělám čáru!
(zítra ale zkusím Kláru),

Třináctého Alena,
Spící nezahalena,
Do peřiny zachumlaná,
Naopak spí slečna Hana,

Vzpomněl jsem si na Petru,
A ta spává ve svetru,
Pod přikrývkou z jelena,
Spává zmrzlík Helena, (no teda…)

Kdejakého pohana,
Zničí krásou Johana,
Sandra bývá skoro stejná,
Milá, chytrá, neprodejná,

Srpen končí, rostou stíny,
Tak končím u Evelíny,
Když jsou ještě větší stíny,
Tak zas končím u Pavlíny, (to je šílená sloka)

Linda načne první září,
Je to holka s hezkou tváří,
Někdy čumím ještě déle,
Když se seknu na Adéle,

Jindřiška je bohém, který,
Svátek slaví na úterý,
Víkend poté začíná,
Dívkou jménem Regína,

Po ní slaví Mariana,
Všemi lidmi milovaná,
Stejně jako Daniela,
(obě mají krásná těla),

Po nich slaví slečna Irma,
Je to totiž známá firma –
Hvězda pánských časopisů,
(já však myslím na Denisu),

Dvanáctého Marie,
Ta mne asi zabije,
Šeptal jsem jí, že je sladká,
Stejně jako slečna Radka,

Pokud tedy vůbec vstanu,
Zaměřím se na Jolanu,
Ta je přeci rozmilá,
Stejně jako Ludmila,

Naděžda však zatím vede,
Nikdo líbat nedovede,
Líp, než její ústa sytá,
(možná vlastně ještě Zita…),

Po ní slaví Darina,
V ní snad anděl usíná,
Zato dívka s duší čerta,
Nosí hrdě jméno Berta,

Oproti ní je snad svatá,
Už jen kráska jménem Zlata,
Andrea, tak ta je jistá,
Malé růžky – duše čistá,

Říjen – období je říje (?)
Začíná jej Olívie,
Vidím běhat bílé myšky,
Když se vracím od Elišky, (ta její slivovice… ach…)

Rád bych s hlavou na klíně,
Ležel slečně Justýně,
Jenže to jsem dělal včera,
Řekla mi to slečna Věra,

A tak zkouším další čáry,
V bytě hodné dívky Sáry,
Která avšak usíná,
Zbývá mi jen Marina,

O víkendu Renáta,
Pobíhala nahatá,
Zpocená a střapatá,
Jako slečna Agáta,

Zamilován do Terezy,
Přemýšlím jen v čem to vězí,
Pointa mi uniká,
Snad pomůže Hedvika,

Říkám STOP ženskému tělu,
Když však vidím Michaelu,
Mám chuť ji vzít do bytu,
(stejně tak i Brigitu :-/)

Bohužel však nejiná,
Je i slečna Sabina,
Dobře se mi neusíná,
Když vedle mne leží Nina (na rozdíl od Heleny je nahatá)

Pak je tady Beáta,
Nádherná a bohatá,
Na prst si mne obmotá,
Zoe nebo Šarlota,

Končí říjen (i ta říje?)
Já se vracím od Silvie,
Všechno má své kladné stránky,
Zastavím se u Štěpánky,

Z Miriam mám nízko bradu,
Na začátku listopadu,
Přemýšlím, zda má to cenu,
Podívat se na Liběnu, (bradu bych měl ještě níže)

Saskie má svátek po ní,
Už i záda se mi kloní,
Brada visí, žádná změna,
Když se zjeví Mahulena,

Do země již bořím dlaně,
Když se zmíním o Romaně,
Alžběta – ta holka milá,
Ta mne málem dorazila,

Už i srdce píchá, bolí,
Chtěl bych usnout u Nikoly,
Prozatím však duše žije,
Když mne líbá Cecílie,

Emílie – Díky Bohu,
Díky Tobě vstát už mohu,
Zpět mne zase srazí jiná,
Dívka jménem Kateřina,

Xenie hned po ní slaví,
(už jen jednou přeji zdraví),
Podzim končí – nezačíná,
To ví nejlíp slečna Zina,

Zima je tu! Tak to bývá,
Dneska totiž slaví Iva,
Mrznou auta, cesty, branky,
A to vše ve svátek Blanky,

Zasněženy celé hory,
Na jmeniny od Barbory,
Mne však čeká další pitka,
To, když slaví slečna Jitka.

Radši chodit na oslavy,
Třeba na tu Květoslavy,
Doufám, že to přežiji,
Musím popřát Julii…

Beru víno, beru saně,
Když jdu popřát také Daně,
V mrazech jsou to rychlé shony,
Když se vracím od Simony.

Lucie? Ta má mě v moci,
Skoro týden před Vánoci.
Teď mne ještě čeká štreka,
Lýdie – a její deka.

Možná bych však do dlaně,
Měl dát dárek Radaně,
Tričko a v něm polyester –
To dostala slečna Ester.

Dagmara dnes svátek slaví,
Dvacátého… prý se staví.
Natálie hnedle po ní,
S cukrovím… prý krásně voní. (miluji marcipán)

Nezbavím se asi chlastu,
Před Štědrým dnem pozvu Vlastu,
Dopít zbytek zmáknu levou, (zadní nebo přední, to je jedno)
Se svou spolužačkou Evou.

Chtěl bych křičet do světa,
„Dnes má svátek Žaneta!“ (dopíjecí akci jsem tedy moc nezvládl)
Radši vína ani lok…
Judita nám končí rok.

(rok 2013)

Další rok nám začíná!
Startuje jej Karina,
Pro náladu klidnou, milou,
Běžím rychle za Radmilou.

Diana je další slečna,
Co je ostrá jak zbraň sečná,
A tak radši svedu Vilmu,
U romantického filmu.

Pár dní klidu. Ženské stranou…
…než poběžím za Bohdanou.
Od ní – s tváří nemytou,
Utíkám za Editou. (chuděra, ale je zvyklá…)

Dnes jsem viděl Alici!
Mám jí plnou palici.
Doubravka má po ní svátek,
Dost už sexuálních hrátek!

Když vzpomenu na Ilonu,
V punčocháčích ze silonu,
Ruce se jí zmocnit chtěly,
Stejně jako slečny Běly.

Představivost šílená…
Teď je v hlavě Milena.
Pánbůh se mi směje shora,
Když ji střídá kráska Zora.

S Ingrid skoro končí leden,
I tou jsem byl lehce sveden.
Otýlii jde to snadně,
Se silami už jsem na dně.

Srdce hlásí zástavu,
Vždy, když vidím Zdislavu,
Duše tiše naříká,
Vždy, když projde Marika.

Dost už!! Žádná ženská těla!!
Únor je tu. A s ní Nela.
Miluji ji do chvíle,
Než se oddám Jarmile.

Ženy, dost už, je to síla,
Líbá mne i Dobromila.
A den po ní zase Vanda.
Tohle není žádná sranda!

Vážně končím s těmi triky!
Jsem v objetí Veroniky.
A teď zase Milada…
Ženské… Vy jste záhada.